Běhám a pomáhám

Mít dobrého učitele je terno pro děti i rodiče. Nestačí jen naučit, ale i vést a uvádět do života. Třeba že je normální být solidární a pomáhat slabším. K tomu napomáhá i sportovně-charitativní akce Run and Help, kterou pořádají studenti a učitelé ze soukromé školy Open Gate School v Babicích u Prahy. Akci vymyslel v roce 2014 Petr Chára.

„Do školy chodím celý život,“ směje se Petr Chára (45), rodák z Plzně a současný zástupce ředitele osmiletého gymnázia Open Gate. „Jako kluk jsem se těšil hlavně na kamarády a spolužáky, pedagogický vzor jsem neměl. V tehdejší tradiční konzervativní škole mě to moc nebavilo a říkal jsem si, že až jednou budu moct něco změnit, udělám to jinak.“

Zlatá devadesátá

A stalo se. Ještě za totality, v roce 1989, začal studovat Petr Chára matematiku a zeměpis na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, převrat tak prožil v Praze. „Jelikož jsem měl vždy vztah k cestování, ostatně i proto jsem šel studovat zeměpis, užíval jsem si o prázdninách otevřených hranic. Cestuji rád dodnes a vedu k tomu i svoje děti, jak ty ve škole, tak doma. Nyní je to něco jiného než kdysi, ale zálibu v cestování jsem využíval a stále využívám i v učení. Protože jedna věc jsou témata a předměty, kterými se ve škole jako učitel zabýváte, a druhá pak předávání životní zkušenosti a filozofie, kdy motivujete děti i k jiným věcem než jen školské látce. Vše, co se děje kolem, mě na učení vždy bavilo,“ vysvětluje Petr Chára.

Školu skončil v roce 1994 s diplomovou prací o zahraničním cestovním ruchu. „Chtěl jsem učit, ale nejsem člověk, který by mohl a chtěl jít do standardního státního konzervativního školství. Proto jsem se přihlásil na privátní Gymnázium Jižní Město, jedno z prvních, které u nás vzniklo. Dali mi ohromný prostor pro realizaci, až jsem skončil na pozici zástupce ředitele pověřeného řízením pobočky Gymnázia Sázavská.“

Po jedenácti letech našel Petr Chára v novinách zprávu, že se u nás má otvírat škola kolejního typu. „Chytil jsem se toho, protože už jako student jsem takovou školu chtěl založit. S kamarádem jsme objížděli na kole jihočeské staré zámky nabízené k prodeji v restitucích. Líbila se mi idea školy, kde by děti i bydlely a vytvářely specifickou komunitu. Proto jsem se o tuto školu hned zajímal a dostal se k lidem z tehdejší Nadace Educa, dnes Nadace The Kellner Family Foundation, která za projektem stála. Spolupracovat jsme začali v roce 2004 a rok nato jsme už školu otvírali,“ vzpomíná.

Pro lepší svět

Škola, kterou někteří mylně považují za zařízení jen pro děti z bohatých rodin, je něčím víc. Jedná se o osmileté gymnázium a dnes už i o základní školu. Osmileté gymnázium je školou kolejního typu, jaké známe z Británie, děti tam i bydlí, ale chodí do ní i studenti, kteří denně dojíždějí z okolí.

„Nadace poskytuje sociální a akademická stipendia, finančně podporovaných studentů máme asi polovinu,“ vysvětluje Petr Chára. „Děti z dětských domovů jsou podporované stoprocentně, ty z pěstounských rodin asi z 95 procent. Další podpory jsou odstupňovány podle násobků životního minima a sociálních a finančních podmínek rodiny. Samozřejmě, že jsou tam i děti, jejichž rodiče si školné mohou dovolit zaplatit celé. Škola tak představuje společenský mix. Všechny děti spojuje motivace ke studiu. Jsou talentované a většinou i nadané, chtějí chodit do školy a naučit se nové věci. Chtějí později dál studovat zajímavé obory a pak třeba i pomoci světu, aby byl lepším místem pro život,“ zdůrazňuje.

„Velký důraz klademe nejen na vzdělávání, ale také na výchovu – a s tím souvisí náš pestrý program aktivní mimoškolní činnosti. Hodně se věnujeme komunitním věcem a dobrovolnictví, naši studenti absolvují britský program volnočasových aktivit, tzv. Mezinárodní cenu vévody z Edinburghu. Ve škole připravujeme děti na českou i mezinárodní maturitu IB, jejíž součástí je dobrovolnictví,“ vypočítává dál Petr Chára. A jsme už jen krůček od akce Run and Help, u jejíchž začátků škola stojí, tedy spíš která akci rozběhla.

Nápad z obory

Petr Chára začal běhat asi před třemi lety. Sport má v rodině: jeho 205 cm vysoký bratranec Zdeno Chára válí za slovenskou hokejovou reprezentaci i za Boston, je vicemistrem světa z roku 2012 a loni byl s Výběrem Evropy stříbrný při Světovém poháru v Kanadě.

„Neměl jsem motivaci jako jiní, třeba nadváhu nebo stres. Dcera šla jednou s bráchou běhat a zeptala se, jestli nechci s nimi. Napřed jsem odmítl, že neběhám, ale pak jsem vyrazil. Běhání jsem od té doby propadl, dokonce jsem běhal každý den, ale dnes už asi jen pětkrát týdně. Na běhu mě fascinuje svoboda, že se rozhodnete rozběhnout – a běžíte. I když to zní jako z filmu Forrest Gump, je to fakt, kterému jsem podlehl,“ vzpomíná Petr Chára.

Někdy v září 2014 ho při běhání v Průhonické oboře napadlo, že by si mohl zaběhat i s lidmi ze školy. „A pak jsem si řekl, že je škoda jen se tak proběhnout, protože když děláme spoustu prospěšných věcí, mohli bychom běh spojit s charitativní činností. Tak vznikl projekt Run and Help. Reakce ve škole byly pozitivní, hned na přelomu září a října se konal nultý ročník. Uběhli jsme 1000 km a vybrali 25 000 korun. Radoval jsem se, jak je to úžasné, a že by se k nám mohl přidat i někdo další. Proto jsem se spojil s Kontem Bariéry, kterému jsme předali výtěžek, aby ho rozdělilo potřebným. Oslovili jsme další školy a firmy, ať se k nám přidají. V roce 2015, při prvním ročníku jich bylo asi třicet a vybralo se 600 000 korun. Loni už bylo institucí dvakrát tolik a vybrali jsme přes milion korun,“ usmívá se Petr Chára.

Přidáte se letos i vy?

Radek Gális