​Z Babic až za Dubčekem aneb Jak jsme prošli normalizací

Předmět: Dějepisná soutěž

Dobrý den,

5. dubna se koná nejprestižnější dějepisná soutěž v Česku (a na Slovensku), kterou pořádá gymnázium Cheb… Soutěže se účastní tříčlenné týmy, které spolupracují… Šli byste do toho? Tématem letošního ročníku budou československé dějiny 1968 - 1977.

MK

(výňatek z emailu, pisatel Michal Kašpar, příjemci Matejas, Švarcrová, Wichert)

„Co to je tohle?”

„Teďka jsem ti chtěla psát.”

„Jdem do toho?”

„Já jsem pro. Už mu píšu mail.”

„Ale tohle období je fakt random.”

(úryvek konverzace uživatele Švarcrová s uživatelem Matejas, 18. března v 9:06)

Takhle začíná příběh naší „normalizace”. Páni dějepisáři se rozhodli na tuto nejprestižnější českou dějepisnou soutěž výrazně omladit tým, a tak padla volba na nás. Já jakožto absolventka minulého ročníku dějepisné olympiády; Anne, sofistikovaná politička každým coulem; a Nicolas, tichý mozek celé operace, jsme byli postaveni před nemalý úkol. Prostudovat roky 1968 až 1977 v Československu. Od kultury až po volby. Od Havla až po Husáka. A od normalizačních filmů až po rockový underground. Času však nebylo mnoho a my museli být slušně proškoleni jen během pár týdnů.

Mezitím…

„Umírám. A nic neumím.”

„Já taky.”

„Asi jsme v háji. Koupím Kašparovi klobásu a bude to snad fajn.”

„Aby Tomášek nežárlil.”

(část konverzace uživatele Jasmína Švarcrová s uživatelem Anne-Maria Matejas, 3. dubna ve 22:43)

I přes občasnou lenost a nedisciplinovanost týmu jsme ve čtvrtek 5. dubna opustili naši babickou základnu a vydali se vstříc pražskému velkoměstu. V hotelu Jalta na Václavském náměstí už na nás byli připraveni, vybavili nás propiskami a vše mohlo začít. Šedesátiminutová operace s krycím názvem „Neskončit poslední” nám dala zabrat.

Co dělal Alexandr Dubček na fotografii pořízené během jeho dovolené na Slovensku, která obletěla svět?

„Zemědělci a žně, houby, šipka do bazénu?”

“Houby ne, to je divný.”

“Žně! To zní děsně komunisticky!”

Správná odpověď zněla: Alexandr Dubček byl zachycen při skoku do bazénu.

Asi nám mělo dojít, že pan soudruh nemohl na poli působit tak atraktivně, aby uchvátil svět. Umění improvizace se nám vyplatilo, a to i v případech naprosté nouze. Čeho dosáhl ten a ten v tento rok? „No přeci vítězství!“ Kdo byl tím a tím? „Hele mrkni na tu předchozí stranu, jak jsou tam ti slovenští hokejisti.“

(úryvek z konverzace soutěžících Wichert, Matejas a Švarcrová při plnění úkolů v průběhu soutěže, 5. dubna v 10:38)

Naše operace pro nás skončila úspěšně, avšak na postup si budeme muset počkat až do příštího roku, během něhož plánujeme intenzivní celoroční výcvik vedený našimi dějepisáři. Síla s námi!

Dodatek:

„Kámo, tak to byl instant pain. Dost jsme toho natipovali.”

„To neva.”

„Oni nás zabijou. 13/15.”

„Bodů?”

„Ne, pořadí, ty trdlo.”

„Jo takhle.”

„Mamka prej: no, nic moc. Jo a Kašpar nám koupil zmrzlinu. Fajn chlap.”

(úryvek konverzace anonymních uživatelů, 6. dubna v 11:00)


Jasmína Švarcrová