Menu sekce

Obsah stránky

Druhou zářijovou sobotu jsme si zpříjemnili bowlingem

12. 9. 2011

Ne každý víkend je v areálu Open Gate tak čilo, jako bylo během prvního víkendu v září, o kterém jste si mohli přečíst v jedné z předchozích aktualit. Konec druhého zářijového týdne měl vzhledem k nízkému počtu zůstávajících studentů (celkem 17) spíše odpočinkový charakter.

Rozhodně jsme však nezaháleli! V sobotu 10. září odpoledne jsme podle předem zveřejněného plánu vyrazili na bowling do nedalekého Vojkova. Tedy, na cestu se vydala jen část přítomných studentů, konkrétně ti, kteří nepomáhali panu učiteli Marksovi při vyklízení jeho nového domu, nebo se psychicky a fyzicky nepřipravovali na noční běh ulicemi Prahy. Vyrazilo nás celkem devět – dva studenti sekundy, jeden student tercie, čtyři sextáni a paní vychovatelky Balogová a Ihlová. Cesta byla lehce zkomplikována tím, že nikdo z nás pořádně netušil, jakým směrem se vydat. Po několikaminutovém bloudění v lesním porostu jsme se však za pomoci ochotné houbařící paní nasměrovali na správnou cestu a po zhruba čtvrthodině svižné chůze jsme se konečně vynořili v Mukařově, odkud to již bylo jen několik set metrů po silnici k bowlingové hale.

Po vyřízení formalit jako půjčení bot správné velikosti, objednání nápojů a zapsání jmen do herních tabulek nám už nic nebránilo započít malé kuželkové klání. Obsadili jsme dvě dráhy, takže hra celkem  utíkala. Ani jsme se nenadáli a objednaná hodina byla za námi. Obě dráhy stihly dvě celé hry. I když se naše výsledky ani vzdáleně nepřiblížily rekordním skóre vyvěšeným nad hrací plochou, vše jsme si náležitě užili a ani poražení díky vyrovnanému počtu bodů příliš nesmutnili.

Cesta zpátky již proběhla bez obtíží, neboť jsme se na začátku nasměrovali správně. Do OG jsme dorazili za ani ne půl hodinu. Po příchodu jsme si odpoledne ještě zpříjemnili ovocným salátem, který jsme si s pomocí obou paní vychovatelek připravili ve cvičné kuchyňce. Myslím, že mohu mluvit za všechny zúčastněné, když prohlásím, že tato sobota rozhodně nebyla ztrátou času.

- Tomáš Titěra -