Wymondham College 2011
21. 9. 2011
Čtvrtý den pobytu kvinty ve Wymondham College
Po včerejším dni, kdy jsme se absolutně vyčerpali, se nám těžko vylézalo z postelí, byli jsme zkrátka unavení. Nakonec jsme se ale z peřin vykopali a splnili ranní povinnosti. Udělat ze sebe člověka, umýt tu osobu, jejíž obraz se odráží v zrcadle, a hurá na snídani. K snídani jsme si mohli vybrat, na co máme chuť. Někteří z nás ochutnali čerstvě upečené croissanty, jiní zase zkusili typickou anglickou slaninu s volským okem. Po snídani jsme se vrátili do haly kolejí na assembly. Poté se všichni rozprchli do hodin – až na nás. My jsme šli s našimi „výměnnými“ spolužáky na parkoviště, kde čekaly Wymondham minibusy, které nás odvezly do blízkého města Wymondham.
Ve Wymondhamu jsme pátrali po historii města i kolejní školy. Byli jsme rozděleni do dvou skupin a prostřídali se na dvou místech. Já jsem šla nejdříve do místního muzea. Cestou k němu jsem jen žasla nad krásou starodávného místa. Všude samé cihličky, staré stavby, útulné uličky a usměvaví lidé. Myslím, že jsem nebyla jediná, kdo prohlásil, že by tu klidně i bydlel. V muzeu na nás čekal průvodce, který nám vše ukázal a vyprávěl skvělý příběh o historii města. Zavedl nás taky do sklepení, kde bylo malé vězení. Tam byly umístěny figuríny a věřte nebo ne, chvíli jsme přemýšleli, jestli to vůbec jsou figuríny. Vypadaly opravdu živě. A jelikož znázorňovaly trpící, nebo dokonce mrtvé lidi, všem nám běhal mráz po zádech. Po prohlédnutí muzea jsme se přesunuli do obrovského kostela. Řeknu vám, větší a možná ani hezčí kostel jsem ještě neviděla. I tady na nás čekal Angličan, který nás provedl jak okolím kostela, k němuž patří i hřbitov, tak i přenádherným vnitřkem. Nekonečně vysoký strop, všechno pozlacené a nazdobené, ručně vyřezávané sochy, naleštěné varhany, velikánské lustry a dechberoucí atmosféra. Jakmile jsme si vyslechli zajímavé vyprávění průvodce, naskákali jsme do aut a s kručícími žaludky jeli na oběd do školy.
Když jsme se dosyta najedli, šli jsme do školní knihovny. Tam jsme utvořili skupiny - v každé z nich museli být jak studenti z Open Gate, tak studenti z Wymondham College. Každá ze skupin si vybrala osobnost z dávných legend, a to jednu českou a jednu anglickou, jež toho měly nejvíce společného. Po odprezentování skvělých prací jsme šli navštívit mimoškolní aktivity svých „opatrovatelů“. Já jsem například byla na CCF – kroužku o armádě. Následoval prep-time (čas učení), který mají narozdíl od nás před večeří a trvá pětačtyřicet minut. Po večeři byl dobrovolný program - hledání pokladu v areálu školy. Nebylo to ale tak jednoduché, jak se může zdát. Jejich areál je opravdu rozsáhlý a hledat v něm zprávy, jež nás měly postupně zavést k pokladu, nebylo jednoduché. A aby to bylo ještě těžší, zprávy byly zakódované. Jak? Vlastně jediné, co jsme našli, byla hromada čísel. Abychom zprávu rozluštili, potřebovali jsme funkční mobilní telefon. Čísla znamenala klávesy, jež jsme měli zmáčknout, a počet zmáčknutí. Vznikl tak název místa, kde jsme měli hledat další zprávu. Kromě čísel bylo na papírech také jedno písmeno. Teprve z nich jsme poskládali poslední slovo, které nás zavedlo k výhře. CONGRATULATION – to bylo to slovo.
Budu mluvit za všechny, když řeknu, že dnešní den byl skvělý a všichni jsme si ho užili. A taky si myslím, že byl každý rád, když si lehnul do postele a klidně usnul.
Dominika Kouřilová
Návštěva městečka Cromer
Program našeho pobytu ve Velké Británii je velmi pestrý. Na každý den si pro nás naši zahraniční přátelé připravili něco jiného.
Hned druhý den jsme jeli na nedaleké pobřeží, abychom si prohlédli historické městečko Cromer. Když jsme dorazili na místo, první, co nás uchvátilo, bylo krásné panorama – rozbouřené moře, prázdné pobřeží a hustá vegetace, která byla všude kolem nás. Do centra města jsme museli jít po svých. Prošli jsme si město, viděli jsme zajímavé historické budovy, zkusili jsme si zahrát dětské hry v blízké herně a na místním molu jsme okusili anglickou specialitu Fish and Chips. Názory na ni byly rozporuplné…
Výlet se nám moc líbil a všichni se těšíme na další zážitky prožité v Anglii.
Jakub Zajíček
Zde se můžete podívat na fotogalerii.
- studenti kvinty -
