Páteční zprávy z gymnázia

Dobré odpoledne všem čtenářům zpráv z našeho gymnázia,

minulý týden jsem sliboval maturitní speciál. Ten jsem také přichystal, nejdříve se však s Vámi podělím o několik dalších informací.

Koleje hlásí, že skončil OPKŘ, takže známe vítěze jednotlivých soutěžních klání.  V letošním roce spolu žáci a pedagogové poměřili síly v sedmi kategoriích. Michal Klauz vyhrál jak šipky, tak badminton; Martin Kadeřábek kulečník; zbylí vítězové již byli z řad studentů, první místa se rozdělila mezi primány a oktavány, tedy naše nejmladší a nejstarší žáky: Kryštof Kantor zvítězil ve stolním tenise, Richard Haupt v šachách, Olda Zahradník ve stolním fotbálku a Filip Sklenář ve stolním tenise mladších studentů. Medailisté ze všech soutěží budou slavnostně oceněni příští čtvrtek v 18:30 u kolejní vatry, zváni jsou nejen oni, ale i další účastníci OPKŘ.

Minulý týden rodiče obdrželi email s odkazem na dotazník pro zákonné zástupce žáků gymnázia. Již se k nám dostalo několik desítek odpovědí, děkujeme za ně. Cílem však je, aby na dotazník odpovědělo co nejvíce respondentů, jedině tak budou získané informace reprezentativní.

Maturity budou končit až dnes pozdě odpoledne, takže celkové výsledky budu sdílet až za týden. O některé zábavné momenty se však rád podělím už nyní. Studenti učitelům občas vyčítají často se opakující slova – nejčastěji takže nebo prostě – i oni však mají podobná vycpávková slova. Velmi často jsme tak slyšeli essentially či actually, v češtině pak slovo právě a vlastně. U jednoho studenta jsem během jeho maturity z ČJ napočítal sedmkrát slovo rurální, to bylo zvláště zajímavé. O tom, že nervozita dělá divy svědčí fakt, že Karel Hynek Mácha kvůli jednomu zkoušenému doputoval až do 17. století, takže se stal téměř účastníkem bitvy na Bílé hoře. U jiného studenta zase chvíli trvalo, než se společně s pomocí zkoušejících ujistil, že Václav Havel v exilu skutečně nikdy nebyl. Pěkným neologismem se stala zjemněnina, jelikož maturantka spojila zjemnění a zdrobnělinu.

U maturity je pochopitelně důležitá vzájemná komunikace studenta a zkoušejících pedagogů. Bylo milé vidět, jak studenti své učitele chválí; poměrně často jsme od studentů slyšeli věty typu: „To je ale výborná/skvělá otázka!“, popř. „It is great/splendid/interesting question.“ Komise však vždy tak milá nebyla, co student v průběhu zkoušky určitě slyšet nechtěl, bylo suché konstatování: „It is actually not.“ nebo „Rather the opposite of it.“  Na druhou stranu stoprocentně potěšilo konstatování pana Chytrého: „I am happy.“ Občas však byla komunikační chyba jednoznačně na straně učitelů. Ti se například rozhodli studentovi pomoci s identifikací města Kladno tím, že zmínili jméno Jaromíra Jágra, což bylo opětováno pouze zamyšleným pohledem. Stejně by nemělo být překvapením, že v instagramové době studenty zaskočí slovo ajznboňák. Šikovní studenti umně využili zaujetí našich učitelů a občas je nechali diskutovat o položené otázce mezi sebou a v dobře zvolených okamžicích vydávali pouze souhlasná citoslovce.

Je jasné, že v záplavě sdělovaných informací musely některé z nich působit trochu úsměvně. Dozvěděli jsme se tak, že signál se v neuronech šíří skutečně hrozně rychle, že William Shakespeare byl složitá osobnost, protože se narodil ve Stratfordu nad Avonem (mimochodem i já jsem se nově dozvěděl, že správně má být nad Avonou), že v době, kdy byl napsán Revizor, bylo běžnější, že muž měl poměr s matkou i dcerou zároveň. V anglickém podání pobavilo dovysvětlení pojmu lidská práva – „For example it means that nobody can come and shoot you.“ –  nebo termínu přírodní zdroje: „Natural resources are resources in nature.“

Byl bych nerad, kdyby předchozí řádky vyzněly jakkoliv negativně, protože realita byla přesně opačná. Jak studenti Oktávy A, tak Oktávy B maturitní zkoušku zvládli po akademické stránce výborně, bylo velkým potěšením sledovat, jak dobře byli na svou maturitu po týdnech IB zkoušek připraveni.

Přeji tedy příjemný víkend speciálně jim, protože si ho zcela zaslouží.

Luděk Michalik