Debatní turnaj v Otrokovicích

Třetí debatní ligový turnaj pro mě s Anežkou začal poněkud hekticky – sprintem. Na vlak, samozřejmě. Za běhu jsme stihly koupit i lístek a bez dechu poté usedly do plného kupé. Ovšem mělo se ukázat, že tento sprint byl příjemná procházka v porovnání s nekonečnou téměř čtyřhodinovou cestou do Otrokovic. Cestu jsme si krátily pročítáním podkladů na teze a formulací argumentů, což se nám později bezesporu hodilo. 

Naše první cesta večerními Otrokovicemi vedla do supermarketu, neboť nás čekal dlouhý večer při připravování debatních linií a strategií. Tudíž jsme potřebovaly doplnit energii. I přes zvěsti, šířící se vlakem, že chybí dvanáct postelí a bude se muset spát po dvou, jsme se nakonec s nikým o postel dělit nemusely. 

Sobota pro nás začala příjezdem Marka, zbývajícího člena týmu, který dal přednost svému zlínskému domovu před sdílením pokoje s námi. První debatu na geneticky modifikované organismy jsme bohužel nedebatovali, neboť na soutěži bylo devatenáct týmů, takže každé kolo byl náhodně jeden zvolen a ten nedebatoval. Za tuto debatu poté na konci turnaje dostal průměr bodů získaných v debatách předchozích. Získali jsme tak další hodinu a půl na přípravu argumentů. 

Ovšem do další debaty na téma jaderných zbraní jsme se již směle vrhli. A vyhráli jsme, i když musím uznat, že naši soupeři byli dobří a hledání chyb bylo v jejich argumentaci chvílemi velice obtížné.

Po obědě, jsme debatovali opět tezi o jaderných zbraních. Konkrétně na téma, zda-​li by mezinárodní společenství mělo útočit na země vyvíjející jaderné zbraně, či nikoliv. Na rozdíl od rána jsme debatovali za stranu negativní. I tentokrát se nám podařilo debatu vyhrát bez ztráty jediného bodu, přestože se oponentní tým snažil velice vytrvale a energicky své argumenty obhájit. 

Tématem poslední sobotní debaty byly opět geneticky modifikované organismy, konkrétně – zda-​li bychom měli podporovat jejich vývoj a propagaci. Debatovali jsme za stranu afirmativní a myslím, že budu mluvit za celý tým, když tuto debatu označím za nejlepší. Naše řeči na sebe navazovaly, rozvíjely naše argumenty a úspěšně se nám dařilo vyvracet argumenty oponentů, i když oni nám opláceli stejnou mincí. I tuto debatu se nám podařilo vyhrát bez ztráty jediného bodu. Potěšeny vítězstvím jsme se já a Anežka rozloučily s Markem, který jel na noc zase domů, a vydaly se na večeři a poté na metodické okénko, jež bylo na téma třetích řečí. Jelikož jsme páteční noc trávily na pokoji přípravami, rozhodly jsme se přijmout nabídku jiného týmu a zúčastnit se socializace, která se nesla v tanečním duchu. 

V neděli nás čekala pouze jedna debata, a to nepřipravená. Poněvadž si naši oponenti lépe zvolili stranu mince, dostalo se jim privilegia vybrání teze. Díky jejich volbě jsme následující hodinu strávili přípravou na téma cenzury internetu a posléze jsme toto téma důkladně prodebatovali, což nám přineslo další vítězství.

Jelikož jsme všechny debaty vyhráli 3:0, byly nám za sobotní debatu, jíž jsme nedebatovali, přiděleny další tři body, díky čemuž jsme vyhráli českou část turnaje. Marek se navíc umístil jako druhý nejlepší mluvčí.

Na dalším debatním turnaji budeme opět debatovat v angličtině, neboť bychom chtěli obhájit mé, Vaškovo a Janovo vítězství z Liberce, kdy se nám podařilo vyhrát anglickou část. Vašek byl poté vyhlášen jako nejlepší mluvčí a já jako druhá nejlepší mluvčí této části.

Anna Mikolášková