DUŠIČKY v naší kultuře

Zamýšleli jsme se nad tím, proč lidé vzpomínají na své zemřelé v určitý den – na „Dušičky“ na určitém místě – většinou na hřbitově.

Děti vyprávěly o svých příbuzných, kteří už s nimi nejsou a o tom jak na ně v rodině vzpomínají a čím si je připomínají.

Svátky jsou pro nás všechny příležitostí, kdy zažíváme něco jiného než ve všední den, kdy se můžeme sejít s blízkými lidmi a slavit společně.

Cesta na hřbitov v čase „Dušiček“ může být tichou vzpomínkou, ale i setkáním celé rodiny, přátel a známých.  Podzimní „dušičkový“ čas je také příležitostí k zamyšlení – nad životem a smrtí našich blízkých, ale i nad omezeným časem vlastního života a nad tím čím ho naplníme. 

I když je myšlenka na smrt u nás často spojena se strachem a úzkostí, nejistotou a smutkem, není dobré ji vytěsňovat, vyhýbat se jí.

Říká se, že přemýšlení o smrti pomáhá člověku lépe žít.

Na závěr jsme uctili památku našich zemřelých tichou vzpomínkou.