Páteční zprávy z gymnázia

Vážení rodiče, zákonní zástupci a příznivci našeho gymnázia,

zdravím Vás z Babic, v letošním roce naposledy. Minulý týden jsem Vám slíbil, že naše Christmas Revue se k Vám dostane před Vánoci. Tento slib skutečně splním, již se ladí poslední detaily a na začátku příštího týdne se dočkáte odhalení tohoto dlouho avizovaného překvapení. Druhou z tradičních předvánočních akcí – vánoční večeři – jsme si užili včera a předevčírem, a přestože měla netradiční formát, ohlasy na ni jsou skvělé. Velmi děkuji všem třídním učitelům za jejich organizaci.

V předvánočním čase se nabízí prostor pro malé ohlédnutí za uplynulým rokem. Ten se – upřímně řečeno – výrazně lišil od očekávání, s nimiž jsme do něj vstupoval. Jakožto zatvrzelý optimista jsem před dvanácti měsíci totiž věřil, že očkování udělá za koronavirem tečku, nikoliv pouze čárku.  Na druhou stranu se z hlediska výuky podzimní období povedlo daleko více než to jarní. Bylo sice snad ještě náročnější, nicméně jsme měli drtivou většinu studentů neustále ve škole, což je pro nás – a věřím, že i pro Vás – naprosto zásadní. Tak jako každý rok i ten letošní mě přiměl k zamyšlení nad tím, co mi přinesl a jakým způsobem mě ovlivnil. Z celkového pohledu nebyl asi ničím výjimečný: přinesl mi mnoho dobrých věcí, nějaké starosti a pár událostí, na něž bych nejraději zapomněl. Zažil jsem spoustu radostných událostí a dojemných chvilek, ale také stres, strach či smutek, zkrátka byl naplněn různými emocemi a dojmy. Covid byl jistě jeho ústředním tématem a ovlivňoval můj život asi nejvíce, avšak v letošním roce se mi podařilo vnímat ho jako další výzvu, které je nutné čelit. Pochopitelně, kdybych si mohl vybrat, byl bych daleko raději, kdybych globální epidemii nezažil. Bohužel vybrat si nemůže nikdo z nás. Jednou z možných reakcí na ni je být jí frustrovaný, stěžovat si a na vše rezignovat; druhou cestou, kterou jsem si vybral nejen já, ale celé Open Gate, je vzít ji jako holý fakt a snažit se dělat vše proto, abychom i přes trvající problémy plnili to, proč byla naše škola před 16 lety založena, tj. abychom našim studentům poskytli nejlepší možné vzdělání. Posouzení, nakolik se nám to daří, je na Vás, nicméně já osobně jsem velmi spokojen. Dle mého názoru je naše škola i přes všechny nepříznivé vnější okolnosti fantastickým místem, kde stojí za to být. Velice děkuji všem svým učitelským kolegům za jejich dlouhodobě vynikající práci. Jakkoliv jsou učitelé důležití, tvoří jen část celé skládačky; škola, jakou Open Gate je, by nemohla fungovat bez našich trpělivých, avšak důsledných vychovatelů a vychovatelek, pečující zdravotnice, laskavých knihovnic, empatických pracovnic z poradenského centra, skvělých kuchařů a personálu v jídelně či spolehlivých zaměstnanců provozu nebo vždy nápomocné Jany Schramlové. I těm všem patří mé vřelé poděkování.

Naše škola by především nemohla fungovat bez studentů a samozřejmě bez Vás, jejich zákonných zástupců. Na závěr zpravidla píšu, co mi udělalo radost. Je pro mě potěšením přiznat, že velkou radost mi děláte právě Vy. Při čtení některých novinových článků o potížích, které rodiče školám působí, mám pocit, jako bych žil na jiné planetě. Na planetě, kde rodiče věří škole a škola věří rodičům, kde si rodiče neustále nestěžují při prvním náznaku problému, ale jsou schopni se školou komunikovat v případě, že se jedná o problém hodný zvýšené pozornosti. Na planetě, kde si všichni uvědomují, že vzdělání dětí je naší prioritou a může probíhat pouze v atmosféře k tomu vhodné. Jsem velmi vděčný za to, že jsem se právě na této planetě ocitl, a věřím, že ji společně budeme nadále zvelebovat, bez ohledu na těžkosti kolem nás.

Za celý tým našeho gymnázia Vám přeji, abyste se svými blízkými strávili příjemné vánoční svátky a aby se Vám v novém roce podařilo vše, co si přejete.

Luděk Michalik