100 let republiky
28. říjen. Nejdůležitější datum roku 2018. Alespoň pro naši republiku. Blížící se sté výročí založení republiky jsme si u nás v OG připomínali již od září napříč předměty a ročníky: v dějepise, zeměpise, občanské výchově, ale třeba i v českém jazyce. Primáni referovali o významných osobnostech a tvořili blahopřání republice k narozeninám, terciáni vyráběli postery upozorňující na důležité události a počiny Čechů (Čechoslováků), kvartáni se zodpovědně připravovali na speciální assembly, jehož vrcholem bylo složení české vlajky z těl všech studentů nižšího gymnázia.
Všichni do jednoho jsme obdrželi jasné instrukce o tom, jak konkrétně máme na akci zkrotit své módní výstřelky - dívky přijdou v bordó polokošilích, chlapci v modrých, a kdo nemá, tak vytáhne bílou. Takhle pěkně vybarvení jsme se v pondělí 15. 10. v 8:20 sešli před budovou gymnázia a dle rad a návodů učitelů či vybraných spolužáků jsme vytvořili českou vlajku. Mnohým z nás se do té zimy v krátkém rukávu sice zprvu nechtělo, ale jedinečný pohled na pana učitele Šrůtu statečně pochodujícího po střeše s megafonem a fotoaparátem v ruce stál určitě za trochu rýmy i těm nejnevrlejším.
Jakmile jsme se všichni správně schoulili, zakolébali ze strany na stranu pro efekt vlající vlajky a odosobnili od faktu, že naše hlava se nachází až nebezpečně blízko jiné části těla spolužáka před námi, bylo pořízeno pár uspokojujících snímků (ke zhlédnutí zde). Celá skupina se poté přesunula do divadla. Tam si slovo vzal pan Kašpar a spolu s několika chlapci všem vysvětlili, jak a kdy vlastně česká vlajka vznikla. A i když to byl zajímavý výklad, skutečně zábavná část přišla až ve chvíli, kdy na pódium přišli studenti kvarty B. Jako překvapení si připravili vědomostní hru, kde každý z nich představoval jednu významnou osobnost z naší stoleté historie. Ukázali nám „své” fotografie, řekli o sobě a svých úspěších pár základních informací a publikum mělo za úkol uhodnout, o koho konkrétně se jedná. Na scénu se tak dostal jak Václav Havel, tak Lída Baarová či manželé Zátopkovi. Budiž nám přičteno k dobru, že ani jeden velikán nezůstal nerozpoznán.
Věřím tudíž, že i přes chladné počasí a místy neexistující osobní prostor jsme si akci všichni užili a odnesli si minimálně několik zajímavostí, které dávají celému výročí zase trochu jiný rozměr. Sláva naší krásné republice!
Jitka Burianová