BIX poprvé: Expedice Velbloud

Na první letošní BIX expedici jsme se vydali k Táboru, konkrétně do Chýnova a jeho okolí. Již ve čtvrtek jsme dorazili do penzionu Pacovka; nenechte se však zmýlit, vyhřáté pokojíky jsme ponechali jiným hostům a sami jsme si na zahradě postavili stany. Zde byla základna pro naše každodenní výlety.

V pátek nás čekal opravdový bonbonek - celodenní návštěva velbloudí farmy Záhostice. Absolvovali jsme nejen přednáškový, ale i praktický program o dromedárech (jednohrbý velbloud), drabařích (dvouhrbý velbloud) i lamách, který vedla majitelka farmy Žaneta Krátošková. Předem stanovené dvojice dostaly studijní materiál, s nímž si musely poradit. Věřte, že prostudovat velblouda se všemi jeho tělesnými znaky během společné procházky rozhodně není procházka růžovým sadem. Když se totiž toto až 800kilogramové zvíře rozhodne, že někam nepůjde nebo něco neudělá či naopak udělá, nic moc s tím člověk (ani dva) nenadělá. Součástí programu byla projížďka na drabařích, kde si každý student vyzkoušel, že velbloud je opravdu o DOST větší a vyšší zvíře než kůň. Večer jsme u ohně nabyté zkušenosti a vědomosti zhodnotili a s pusou plnou vynikajících buřtů od místního řezníka konstatovali, že jsme si den s velbloudy opravdu užili.

V sobotu jsme zamířili do mykologicky vyhlášeného přírodního parku Turovecký les, kde nás obklopily desítky druhů hub. Odpoledne jsem dokonce musel vydat zákaz sbírání hub, protože naše košíky již přetékaly pestrými úlovky. Studentům, rozděleným do houbařských skupin, se povedlo najít a určit 62 druhů hub. Poté jsme se vydali do naší nejstarší mykologické rezervace NPR Luční, vyhlášené již v roce 1988. Na tomto unikátním stanovišti jsme měli možnost pozorovat vzácné houby, například hřib Le Galové, hřib medotrpký, hřib rudonachový či křemenáč dubový. Takové druhy většina lidí za celý svůj život vůbec nespatří. Sobotní večer byl pak ve znamení zpracovávání hub, kytar u ohníčku a zaslouženého odpočinku.

Poslední expediční ráno jsme strávili balením stanů a uklízením tábořiště, dopoledne jsme si nicméně okořenili vědomostním testem o ceny. Poté jsme se pěšky vydali za poslední částí našeho dobrodružství. Čekala nás exkurze na ekofarmu v Lejčkově. Rodina paní Volkové pro nás nachystala výborný naučný program. Studenti zažili fungování ekofarmy se vším všudy, nebyli ušetřeni ani manuálním činnostem na farmě běžným. Vše bylo završeno pozváním na vynikající oběd z farmářských výrobků, který lze slovy jen těžko popsat…

Kromě všech zmíněných osob si speciální poděkování zaslouží také paní Nevrlá a její manžel, jelikož jsme se na jejich úžasném penzionu Pacovka po celou dobu cítili jako doma, jejich legendární kuchyně, včetně domácích pečených koláčů, nám pravidelně doplňovala energii potřebnou pro přežití bohatého programu.

Akce skončila velkým úspěchem, všichni se vrátili zdraví a já věřím, že si studenti opět odnesli celou řadu znalostí a dovedností, které jim v životě k něčemu budou.

Ondřej Bílý