Česká kina ovládá Havelkův Hastrman, OG sekundánský Vodník
Nejspíše všichni školou povinní museli někdy recitovat verše ze sáhodlouhých Erbenových balad, u kterých se díky češtině 19. století plete nejen slovosled. I my jsme se zpaměti učili báseň Kytice. Už nás však nenapadá tolik tříd, které by mohly ztvárnit baladu dle svého uvážení. Naším úkolem bylo kreativně zpracovat Vodníka. Jakým způsobem, už bylo pouze na nás. Někdo se rozhodl sáhnout po fotoaparátu a vytvořit fotopříběh, někdo se naopak s kamerou ponořil do hlubin školního bazénu a natočil film… Během uplynulých dvou týdnů jste mohli v areálu OG potkávat čtyři skupiny žáků, kteří neustále sháněli potřebné materiály; malíři pastelky a čtvrtky, zatímco filmaři kostýmy a kamery. Všichni pak dohromady tvořili, fotili a točili…
První skupina měla bez váhání o své práci jasno: Rozhodli jsme se pro komiks, protože nás všechny baví malování. V našem týmu byli všichni potřeba a vzájemně jsme se doplňovali. Jeden byl úchvatný malíř, druhý měl hezké písmo a třetí byl schopný nás organizovat a podporovat, čtvrtý napsal scénář. Nakonec tedy Ríša rozvrhl poster, načrtl okýnka a taky vymyslel, kde co bude, Alex pracoval na nadpisu, Vali napsala texty do bublin a Leti namalovala všechny obrázky a poster dokončila.
Druhá skupina naopak do poslední chvíle netušila: Ze začátku jsme se rozhodli, že Vodníka zfilmujeme. Hlavně kvůli tomu, že se náš tým skládal z nadaných herců. Bohužel kvůli špatné komunikaci a neshodám jsme ztratili mnoho času. Nakonec jsme se rozhodli pro slideshow, v níž zazní verše a bude podbarvená hudbou. Využili jsme i svou schopnost improvizace, hlavně při výrobě kostýmů…
Třetí skupina sáhla po fotopříběhu: Prvně jsme si řekli, že nemůže být tak těžké nafotit obrázky a přidat k nim texty v bublinách, ale nakonec jsme zjistili, že jsme se mýlili. Přinesli jsme si kostýmy a začali fotit. To šlo poměrně jednoduše. Těžší bylo fotografie upravovat. Museli jsme pracovat pod tlakem času. Samozřejmě se vyskytly problémy; například nešly vytisknout fotky, náš počítač ukazoval error, v knihovně byl rozbitý… Po hodině a půl však byly fotografie díky Pavlovi na světě! Zbývalo jen vytvořit poster a napsat texty… S naší výslednou prací jsme velmi spokojení.
Čtvrtá skupina se možná bude hlásit na FAMU, nebo se její členové začnou alespoň potápět: Myslíme si, že naše skupina pracovala jako sehraný tým, což je vidět i na výsledku. Pepi byla takovou scénografkou, měla vždy dobrou náladu a hrála dceru. Bára hrála vodníka, sestříhala video a byla vedoucím skupiny, Matěj natáčel pod vodou a hrál roli matky, Kačka natočila všechny suchozemské záběry, byla hlavní kameramankou a hrála vodnici a vodnické dítě. Rozhodně se podívejte na trailer k našemu filmu a vydržte až do konce…
Kdybyste se o projekt zajímali, neváhejte se zeptat sekundy A nebo paní učitelky Šedivé. Komiksy, fotoalba a videa doporučujeme určitě zhlédnout, protože vám pravděpodobně lépe než samotná balada popíšou, co se ve Vodníkovi doopravdy stalo, jelikož to z rýmem zakódovaného textu občas nelze přesně vyčíst. Při tvorbě Vodníka jsme se spolu zasmáli a pobavili, seznámili se se starší literaturou, a hlavně jsme se nemuseli klasicky učit! My studenti máme takové projekty rádi, protože rozvíjí komunikaci a spolupráci, práci s časem a také nás učí tvůrčí formou. Myslíme si, že nám projekt nakonec hodně dal. Někdo z nás možná začal mít rád balady, někdo v sobě mohl objevit schopnosti, o nichž doposud nevěděl. Každý, kdo se chystá zhlédnout alespoň některé naše zpracování, se má na co těšit.
Žáci sekundy A a Petra Šedivá
