​Další sezónu DofE zakončily náročné expedice

Uplakaný a chladný červen sice expedicím příliš nepřál, ale účastníci programu Ceny vévody z Edinburghu (DofE) nejsou z cukru, a tak vše proběhlo podle plánu. 

O štěstí můžou mluvit účastníci nejnáročnější, zlaté úrovně programu, kteří si naplánovali své expedice v rumunském Banátu. Za pět dní ušly obě skupiny více než sto kilometrů velmi náročným terénem, ale za celkem příjemného počasí. O jejich zážitcích z expedice čtěte zdezde.

Jedna stříbrná skupina mapovala pohraniční pevnosti v oblasti Kralického Sněžníku na začátku června. Rovněž oni se vrátili vysílení, ale opálení. 

Kdo naplánoval své expedice na závěr června v předtuše stabilního slunného počasí, nad svými kalkulacemi nakonec zaplakal. Zvlášť silně se kletby určené Nejvyššímu rozhodci počasí (nemám tím na mysli ČHMÚ) ozývaly v povodí Otavy, kterou v rámci své expedice splouvala na kánoích druhá stříbrná skupina. Stabilní počasí sice měli, ale nepočítali jistě s jedenáctistupňovou teplotní pohodičkou a neustálými dešťovými přeháňkami. Nedali se utěšit ani tím, že se mohou ohřát ve vodě Otavy, která měla o pár stupňů víc než vzduch… 

Ve stejném čase vyrazily dvě bronzové skupiny do Českého ráje. Také zde se počasí podstatně odlišovalo od rajských představ. Jedenáct až čtrnáct nad nulou přes den, déšť. Tak namísto táborového kouře stoupala večer k nebi vůně čínských polévek a modlitby, které měly zázračně posunout komfortní limit spacáků z pěti na 0°C. První ze skupin vyrazila z Malé Skály přes Hruboskalsko a skončila kousek pod Troskami. Druhá parta vyrážela z Turnova a přes Trosky a Prachovské skály došla do Jičína. Přes nepřízeň počasí obě skupiny viděly nádherné přírodní scenérie a my se můžeme těšit na báseň, v níž se mají odrazit zážitky jedné skupiny a statistiky, které kromě výsledků rovněž kvantifikovaly měnící se náladu a pocity během pravidelného hraní postřehové hry. Míníte-​li, že jsem naznačil, co bylo cílem expedic, míníte správně. 

Všechny skupiny DofE absolvovaly své expedice úspěšně. Chválit lze především orientaci na mapě a časový plán, neboť až na výjimky se expedičníci se školiteli a hodnotiteli sešli přesně ve stanovenou dobu na stanoveném místě. Všichni účastníci prokázali také samostatnost, schopnost činit ve správný čas správná rozhodnutí a spolupracovat v rámci skupiny. Slabinou byla tradičně příprava na expedice (harmonogram odevzdávání plánů, zajištění výbavy a zakoupení jídla). 

Michal Kašpar