​Divadelní představení Notre Dame de Paris

V pondělí 27. 11. 2017 navštívili studenti francouzštiny Salesiánské divadlo v Praze, aby zhlédli představení Notre Dame de Paris v podání TNT Theatre. Adaptace slavného románu Victora Huga, kterou vytvořil Paula Stebbings, byla překvapení pro většinu z nich. 

Předkládáme některé postřehy studentů. 

Viktor Říha: „Do divadla chodím poměrně často, ale nikdy jsem neviděl hru ve francouzském jazyce. Překonalo to mé očekávání, především v náročnosti na porozumění. Skončilo to tedy tak, že jsem rozuměl pouze jednomu slovíčku a musel se spolehnout na znalost díla, scénu a herecké výkony.“ 

Kateřina Vaněčková: „Jelikož ve francouzštině ještě tak zkušená nejsem, bylo občas složité dialogům porozumět, ale díky výborným hereckým výkonům jsem vždy věděla, o co v daných scénách jde. Příběh Notre Dame de Paris bych doporučila všem, kteří mají rádi romantické drama a francouzštinu. “ 

Jasmína Švarcrová: „Popravdě jsem netušila, co od představení očekávat a jak bude celé téma uchopeno. Zvykla jsem si totiž, že mnoho divadel klasická díla modernizuje, vytrhává myšlenky z kontextu a nakonec vzniká něco naprosto absurdního, co nemá s původním dílem nic společného. K mému překvapení tomu tak v případě tohoto představení nebylo. Líbilo se mi, jak se drželi předlohy a jak se pracovalo s rekvizitami a kulisou - lešením. To se střídavě stávalo katedrálou, palácem, vězením i šibenicí. Představení celkově působilo minimalisticky, což je myslím dobře, jelikož šlo hlavně o příběh a myšlenku, která v zásadě moc věcí nepotřebuje. Po jazykové stránce bylo představení poměrně náročné, i když oceňuji perfektní artikulaci všech herců.“ 

Anna Plšková: „Pondělní výlet do pražského Salesiánského divadla považuji za velice vydařený. Ve svém volném čase se ráda účastním kvalitních divadelních představení a toto provedení mě trochu zklamalo. Musím ale uznat, že účast na tomto představení splnilo svůj účel, jelikož jsem celou dobu napjatě poslouchala dialogy a překvapilo mě, že jsem většinou pochopila smysl jednotlivých scén, a tudíž i celé hry. Líbilo se mi, jak herci pracovali s rekvizitami, a udivilo mě, že celé představení odehrálo jenom pět herců. Za jejich nápaditost a herecké výkony jsem je odměnila hlasitým potleskem.“ 

Pavlína Hrachovcová: „Měli velmi dobře vytvořené kulisy. Herci jimi museli otáčet a lézt po nich dle libosti. Právě proto pravděpodobně byli všichni ve velmi dobré kondici. Respekt. Herci také skvěle a nahlas mluvili, jejich hlasy dobře rezonovaly a bylo jednodušší jim rozumět. Úžasné byly zvukové efekty, které dokreslovaly atmosféru na jevišti. Moc se mi líbil herec, který ztvárnil Quasimoda, naopak herečka, která představovala Esmeraldu, se mi nezdála být na tuto roli vhodná…“