Dobrej člověk je především dobrej běžkař

Pondělí

V pondělí se nic zvláštního nestalo. 

Tedy až na to, že jsme v pořádku dorazili do Dobré chaty na Zadově. A je tu asi půlmetr sněhu. Taky jsme byli na stanici Horské služby na Churáňově a z velmi živého popisu a vydýchaného vzduchu se několika sekundánům udělalo mdlo. Což už tak zajímavý výklad horského záchranáře ještě zpestřilo. Pak si všichni ještě zablbli a zabobovali v hlubokém sněhu a šlo se na chatu, výborně jsme se navečeřeli a šli spát. A 1/​40 z nás padla. S horečkou do postele. 

Úterý

V úterý se nic zvláštního nestalo. 

Tedy až na to, že se všichni ti, kteří to ještě neuměli, naučili běhat na lyžích. Nebo spíš běžkovat. Běžecký okruh na Churáňově se stal naším druhým domovem, a protože všichni zvolili dobrou mázu, natrénovali jsme střídavý běh dvoudobý, soupažný běh jednodobý, pády i vstávání, jakož i volný způsob běhu na lyžích, tedy bruslení. Odpoledne jsme vyrazili na první túru po okolí Churáňova. Na pláních profukovalo, a tak i když teploměr ukazoval jen 9°C pod nulou, pocitová teplota byla - exaktně vyjádřeno - „Sibiř hadr“. Ale ráno bylo o moc tepleji. Teploměr ukazoval sice skoro stejně, ale v okolí Dobré chaty jste o půl sedmé mohli potkat 39 polonahých pobíhajících a cvičících šílenců na kryorozcvičce paní učitelky Gnadové, velké propagátorky tohoto neprávem opomíjeného způsobu zahřívání. A světe, div se, ono to fungovalo! 

Středa

Ani ve středu se nic zvláštního nestalo. 

Vlastně sekundáni se naučili smrkat bez použití kapesníku. Každý cyklista a běžkař zná a v praxi používá... Zeptejte se Gábiny Koukalové… A taky kryorozcvička byla výživnější než včera, rtuť venkovního teploměru jsme po usilovném dýchání vyhnali na přijatelných mínus deset, tak se mohlo jít na věc. A skoro jsem zapomněl, dnes byla na programu celodenní túra na běžkách. Z Churáňova jsme přes Zlatou Studnu dorazili do Horské Kvildy, kde byla polední pauza. A pak nazpátek. Samozřejmě jinou cestou, cirka dvacet kilometrů, na trasu se podívejte zde. Až na jedno drobné zranění to všichni zvládli. A jak! Žádné fňukání, žádné loudání, prostě perfektní. Skupině dravčáků okolo pana Michalika to bylo málo, takže si v prodlevách dávali různé zkratky – prodlužky. 

Čtvrtek

Ani ve čtvrtek se překvapivě nic zvláštního nestalo. 

Tedy jestli nepočítáme večerní piškotéku. A odpolední návštěvu meteorologické stanice, kde jsme se dozvěděli mnohé zajímavé, například i o meteorologovi – amatérovi Tondovi z Kvildy, obecně známém lovci rekordů. Víte taky, jak se hraje eskymácká honička? No, to se vyšlape bludiště v hlubokém sněhu a všichni účastníci se mohou pohybovat jen v tomto bludišti. Děsná zábava. Taky je třeba poznamenat, že jestli budete doma potřebovat servis běžek, netřeba utrácet za servis. Stačí nějaký odmašťovač, parafín, žehlička, škrabka a ruce kteréhokoliv sekundána. I to se na běžeckém kursu totiž naučili. 

No a málem bych zapomněl, dnes dopoledne za ideálních podmínek proběhl závod Churáňovská běžka. Každý ze závodníků vystartoval s lyžemi v ruce, nazul je, oběhl kolečko na stadionu a dvě kolečka ve stopě na louce pod lesem, aby po nevyzpytatelném sjezdu střílel na cíl (tenisákem na zavěšený batůžek). A kdo se netrefil ani jedním ze tří pokusů, musel na trestné kolečko na stadionu. Nasazení enormní, časy prvních finiš(wo)manů vynikající, fotky překrásné. 

Pátek

Dnes se stala zvláštní věc. 

A přitom to nevypadalo, vše začalo jako obvykle. Azůro, štiplavý mráz, kryorozcvička. Ale je to tak, odjíždíme. Znáte to, loučení, slzy... Ty se rozvodnily v úplné potoky, když sekundánům bylo oznámeno, že si musí sami zabalit už po rozcvičce. Před obědem jsme stihli ještě vymyslet a trochu secvičit vystoupení na pondělní assembly, tak se snad bude líbit. 

Nám se na Šumavě, na Zadově, na Dobré chatě moc líbilo a současní primáni se už teď mohou těšit na příští leden a běžkařský výcvik na tomtéž místě. 

Michal Kašpar