EXPEDICE LOVCI MIMOŇŮ

Naše bronzová DofE výprava se uskutečnila první zářijový víkend. Lovci Mimoňů jsme se pojmenovali, protože naší cílovou destinací bylo město Mimoň. Skupina se skládala ze dvou Adamů, dvou Martinů, Karolíny a Amélie.

Expedici jsme odstartovali v České Lípě na hlavním vlakovém nádraží, odkud jsme ve 13:00 vyrazili vstříc dobrodružství. Během první hodiny jsme si povídali o tom, co si večer uvaříme, a stihli jsme i slovní fotbal, v němž vynikal Adam Ch. Do vesničky jménem Písečná, která byla prvním styčným bodem naší trasy, jsme dorazili ve 14:15. Na autobusové zastávce jsme si dali svačinu a pití, abychom doplnili energii. V této vesničce jsme také objevili jeskyni, ve které spal neznámý obyvatel… Poté jsme se vydali do města Zákupy. Zhruba v půli cesty jsme si dopřáli přestávku v Oboře, která se nacházela přibližně 2,5 kilometrů od další zastávky – zámku.

Do Zákup jsme dorazili v 16:30. Město Zákupy je známé díky renesančnímu zámku, který má překrásnou anglickou zahradu. Zajímavostí je, že v minulosti v zámeckém příkopu žili medvědi, dnes tomu tak už bohužel není. Po prohlídce zámeckého areálu jsme pokračovali v naší výpravě přes vesničku Božíkov, kde jsme požádali o vodu. Naší další zastávkou byla vesnice Brenná. Z vesnice Brenná nás čekalo posledních 5 kilometrů do cíle výpravy prvního dne, kam jsme dorazili v 19:30. Museli jsme co nejrychleji postavit stany, jelikož se rychle stmívalo. Vše jsme báječně stihli a v 20:15 jsme začali vařit. K večeři jsme si udělali špagety s tomatovou a sýrovou omáčkou, ty byly po náročném dni skvělou odměnou. Za první den jsme ušli 20 kilometrů v čase 6 hodin a 30 minut. 

Druhý den jsme vstávali okolo 8. Ráno byla opravdu zima, nikdo z nás však naštěstí přes noc neprochladl. Ačkoliv spánek nebyl příliš komfortní, s radostí jsme se vrhli na snídani. Martin U. měl s sebou dokonce i trvanlivé mléko, takže jsme si k snídani udělali skvělou ovesnou kaši. V 9 hodin jsme se s bolavýma nohama vrhli na cestu. Naším cílem bylo letiště Hradčany. Šli jsme přes klidný, probouzející se les a cestou potkali i jiné právě vstávající zálesáky. Kolem poledne jsme došli k letišti Hradčany. Cesta utekla docela rychle, a tak jsme si dopřáli zaslouženou svačinu. Na letišti jsme se setkali s paní Šedivou a paní Richter a společně pozorovali lidi plachtící na rogalech. Při procházení po letišti jsme si nemohli nevšimnout 3 hangárů. Jeden z hangárů přijeli navštívit zřejmě majitelé a hangár otevřeli. Zevnitř bohužel nevypadal nijak zvlášť zajímavě. Ve 13:00 jsme vyrazili zpátky na místo našeho přespání. Cestou kolem Hradčanského rybníka, nemohli Martin U. a Adam L. odolat nutkání zchladit se ve vodě. Jelikož jsme měli nějaký čas navíc, tak si do vody na chvíli skočili.

Když jsme došli zpět na místo stanování, dali jsme si poslední pauzu. Najedení a napití jsme se vydali do finále našeho tripu. Po cestě jsme prozkoumali válečný bunkr „řopík”. Vyfotili jsme si ho zvenčí, a dokonce i zevnitř. Za necelou hodinku jsme vyšli z lesa a potkali první domy. Byli jsme konečně v Mimoni. Zhruba za půl hodiny jsme konečně dorazili do cíle – na mimoňské náměstí. Slavnostně jsme mohli sejmout krosny, které nás celou dobu tak tížily.

Ačkoliv to bylo fyzicky náročné a museli jsme opustit svoji komfortní zónu, všichni jsme si expedici užili. Možná právě proto, že jsme tam byli společně jako parta kamarádů, co si ve všech situacích poradí, problémy řeší společně a humorem rozhodně nešetří.