Hravé diving sausages

V rámci programu zaměřeného na neplýtvání potravinami dostal jeden z nás, Serž Žukov, geniální nápad: zbyly špekáčky z táboráku – spácháme utopence.

Veškeré pánské koleje (i část dámských) byly od té doby jako očarované. Vybraní kandidáti, zástupci jednotlivých kolejí, měli před očima vlčí mlhu, ze spaní odříkávali maminčinu recepturu, byli tajuplní před konkurencí a náležitě povýšení nad své „obyčejné“ spolubydlící.

Největším protivníkem při výrobě utopenců je čas, který se vleče od přípravy umytých sklenic až po otevření sklenic naplněných utopenci. Ty je nejlepší otevřít po třech týdnech. Mnozí z nás si tuto dobu snažili zkrátit buď porcováním špekáčků na kolečka (rychleji dozrají), či vynálezem lektvaru (láku), který toto dozrávání významně urychlí. Na všechno máme copyright.

Po třech týdnech byla oslovena porota ve složení: paní Goldmanová (předsedkyně), paní Šindelářová (degustátorka) a Pavel Chára (mluvčí). Všichni tři se začali psychicky připravovat na to, co je může čekat a co kandidáti na vítězství mohou nějakou nechtěnou jalapeňo papričkou způsobit. Porota hodnotila podle těchto kritérií: celkový vzhled sklenice, vůně, konzistence a chuť. Dle přiložených fotek zjistíte, že některé uchazečky umně z utopenců, pepře a papriky vyobrazily obličej, který simuloval utopeného ve sklenici, čímž si zajistily vítězství. Tedy nejen tím…

Po vyhlášení výsledků byli někteří hoši zklamáni, ale porota jim vysvětlila, že mají sedm dalších let k dosažení ideálu, jak vyrobit nejšmakovatější diving sousages. My ostatní, co jsme skončili na prvních, druhých, třetích a čtvrtých místech, už tolik času nemáme.

M. F. Dnes Hensl