Jizerské dobrodružství

Jsme si jisté, že na OG je spousta zdatných běžkařů..., my k nim ale rozhodně nepatříme. Přesto, anebo možná spíše proto jsme se tuto sobotu rozhodly plně oddat běžkařskému výletu s vychovateli panem Gnadem a Alenkou Šosovou.

Naše celé dobrodružství začalo v půl osmé snídaní, pak následovala dvouhodinová cesta, kde jsme všichni ještě dospávali. Ačkoli jsme se nejprve báli, co si pro nás počasí připraví, štěstí nám přálo - sněhu bylo tak akorát a stopa byla krásná.

Než jsme se ji ale mohli sami vydat vyzkoušet, museli jsme některé lyže potřít voskem. Naskytl se nám díky tomu nevídaný pohled na ohnivou show pana Gnada.

Terén trasy byl příjemná - převážně rovinka, občas nějaký ten kopeček, vše ale přívětivé i pro nás začátečníky. Přesto jsme si ale všichni pořádně zamakali, a tím pádem uvítali chatu Smědavu, kde jsme si v polovině cesty dali něco na zub a nabrali síly na pouť zpět. Ta díky kopečkům dolů utekla mnohem rychleji. 15 kilometrů nám tedy zabralo rekordní tři hodiny (čistý čas).

Přestože se úroveň všech zúčastněných (6) celkem lišila, myslíme si, že můžeme s jistotou říci, že si výlet užil každý z nás – byl to rozhodně zážitek!

Ještě jednou bychom rády poděkovaly Alence Šosové a panu Gnadovi za zorganizování celé akce (hlavně za ty vynikající řízky a skvělý výběr trasy).

Perličky na závěr:

• D: Pane Gnade, já jedu rychle! Pane Gnade, já Vás přejedu!
• K *po prvním kilometru*: Nevrátíme se už?
• D na konci: Já jakože necejtim nohy, ale vim, že tam nějaký mám - takže mi to chodí.
• A: Přímo ve stopě stál pes a já jsem to nezvládla zastavit. Tak jsem musela provést apoptózu (rozplácnout se na zem).
• Al: Pan Gnad se rozhodl lyže radši spálit.
• K *poté, co si snědl všechno jídlo ještě před začátkem výletu*: Co teda budeme mít k obědu?

Za běžkaře roku

Denisa a Amelie