Jsme inteligentní a vzdělaní aneb Všemu jsme rozuměli
Na úvod bych ráda vyzdvihla dochvilnost (téměř) všech účastníku, kteří dorazili na sraz v 7.15 ráno, což může být v OG komunitě všeobecně považováno za zázrak, nebo minimálně velký úspěch. Od odvážných sekundánů až po otrkané oktavány vydali jsme se vstříc dni otevřených dveří Ústavu experimentální medicíny AV ČR. O „ice breaker“ se postaral pan doktor Červený, který nás zahltil informacemi o nukleární magnetické rezonanci, poté jsme pokračovali v nabitém programu přednášek.
Jelikož byl výběr opravdu široký a volba náročná, byli jsme vděční pedagogickému doprovodu v podobě paní Kožnarové a paní Hladíkové, které nás povinně-dobrovolně dovedly na přednášku s názvem „Kmenové buňky a jejich léčebný potenciál“. Pro septimu a oktávu se jednalo spíše o opakovaní IB Biology, nižší ročníky jistě získaly spoustu nových informací o hematopoietických a mezenchymálních kmenových buňkách a jejich diferenciaci, stejně jako o rozdílech mezi totipotentními, pluripotentními a multipotentními buňkami. Další část prezentace se zaměřovala na využití kmenových buněk při léčbě poškozeného povrchu oka. Ti z vás, kteří by v budoucnu neradi podstupovali zatěžující transplantaci rohovky, mají značnou naději, že by dosavadní postup mohl být nahrazen terapií limbálními kmenovými buňkami. Na takovou novinku si pravděpodobně ještě chvíli počkáme, ale i tak přednáška inspirovala mnohé z nás, kteří se již nemohou dočkat, až vymění normální lepidlo za fibrinové a místo papíru budou lepit buňky.
Následující přednáška byla informačně ještě nabitější a zabývala se gliovými buňkami. Pro mladší studenty se mnohdy jednalo o úplně nový pojem a koncept; starší studenti sice tušili, co se pod pojmem gliové buňky skrývá, nicméně znalosti nikoho z nás nebyly natolik pokročilé, abychom nebyli obsahem přednášky zaskočení. Astrocyty, oligodendrocyty nebo Schwanovy buňky by každopádně neměly být zcela neznámým konceptem pro ty, kteří si důkladně prohlédli instalaci nervového systému u učebny biologie. Zkráceně řečeno se pod těmito sofistikovanými názvy skrývají podpůrné buňky neuronů, jejichž funkce sahají od energetických substrátů až po regulaci pH a homeostázu centrální nervové soustavy. Značná část přednášky byla věnována důležitosti gliových buněk v udržování fyziologických koncentrací glutamátu v extracelulárním prostoru neuronů a také potížím, které jsou spojeny s disfunkcí transportérů glutamátu, jako je ALS nebo Alzheimerova choroba. Jedna pozitivní zpráva pro všechny konzumenty pytlíkových čínských polévek – pokud jste dospělí, pak si nemusíte dělat příliš starostí; váš mozek si s vysokým obsahem glutamátu pravděpodobně dokáže poradit, pozor ale na mladší sourozence, pro které nepřiměřené dávky glutamátu představují větší hrozbu.
Třetí přednáška o tkáňovém inženýrství se vyznačovala převážně naší neschopností porozumět některým slovenským obratům, což nám společně s únavou komplikovalo řádné vnímání. V úvodu jsme měli možnost zopakovat si základní informace o kmenových buňkách, později jsme navázali na příklady jejich využití v terapii různých onemocnění. Možnosti regenerativní medicíny jistě všichni plně doceníme za pár desítek let, až budeme trpět artrózou, a i v tomto ohledu nám jsou kmenové buňky nadějí.
A co jsme si odnesli? Kromě nových poznatků ze současného biomedicínského výzkumu nás přednášky usvědčily z nedostatku znalostí, a tak jsme získali motivaci pro další usilovné studium. Zklamáni mohli být pouze milovníci domácích mazlíčku při pohledu na králíka s hydroxidem sodným v očích, nebo vypreparovaná kolena prasátka. Nakonec ještě pozitivní zpráva pro náš pedagogický dozor; všichni jsme úspěšně přežili bez větší újmy na psychickém či fyzickém zdraví a již teď se těšíme na další akce.
Michaela Mrázková
