OG hostilo florbalový turnaj
Již podvanácté ze třinácti zim, které Open Gate pamatuje, se na naší půdě odehrál florbalový turnaj středoškolských týmů. Ohledně turnaje bych mohl použít hned několik klišé: všichni si pochvalovali organizaci, po sportovní stránce byl o chlup lepší než loňský a zase jsme ho nevyhráli.
K prvnímu bodu: turnaj si organizují naši studenti sami a jádro organizačního týmu tvoří čtyři studenti. Zařizují vše od pozvánek hráčů, přes účetnictví až po občerstvení. Při samotném turnaji jim pomáhá dalších deset lidí, každý má přesně zadané úkoly. Na tomto místě musím poděkovat (a dělám to moc rád) celému týmu pod vedením Martina Žilky, protože to všechno klapalo bez větších zádrhelů.
Dvě další klišé spolu nepřímo souvisí. Naši borci odehráli dobrý turnaj, až na čtyřminutový výpadek proti Hostivicím hráli proti všem vyrovnané partie. Ale! Bylo vidět, že v každém týmu našich soupeřů je minimálně několik kluků (a holek), kteří florbal hrají na klubové úrovni. Měli výbornou techniku, byli rychlí, přesní, s perfektním florbalovým myšlením. Jednoduše výborná sportovní úroveň turnaje! A chceme-li v budoucnu pomýšlet na výraznější týmový úspěch, mělo by více našich reprezentantů hrát v nějakém mládežnickém klubu, zlepšovat se v konkurenci těch nejlepších a pod vedením zkušených koučů. Naši kluci podali velmi sympatický, bojovný a týmový výkon. V klíčových okamžicích však chyběla ještě jedna, dvě osobnosti na úrovni Filipa Prokeše.
A jak turnaj probíhal? Dopoledne se hrály zápasy ve dvou čtyřčlenných skupinách. Vítěz si zajistil postup přímo do semifinále, druzí hráli se třetími čtvrtfinále a pro poslední turnaj skončil. Skupinu A vyhráli díky lepšímu skóre hráči z Gymnázia Hostivice. S nimi utrpěli naši reprezentanti také nejvyšší porážku 2:6, především kvůli čtyřminutovému výpadku ve druhé polovině. S Říčanskými prohráli těsně 1:2, ale v rozhodujícím zápase s Gymnáziem Jana Palacha si i díky samostatné akci a povedenému blafáku Valeše v poslední minutě pojistili postup do čtvrtfinále po vítězství 3:1. Druhá skupina byla ještě zašmodrchanější. Vyhráli ji bez ztráty bodu lázeňští hosté z Teplic; educi, sajfrťáci a nerudi měli shodně po třech bodech a o postupu rozhodlo skóre ve vzájemných zápasech. A to určilo, že turnaj skončil pro reprezentanty Gymnázia Jana Nerudy.
V odpoledním čtvrtfinále nejprve v dramatickém zápase říčaňáci těsně zdolali eduky 3:2. Druhé čtvrtfinále bylo ale ještě mnohem dramatičtější. Domácí narazili na sajfrťáky. Ti domácím míček moc nepůjčovali, ale jejich gólovky mařil vynikající Poráč, navíc po volném úderu dorazil míček do sítě Luka. Domácím najednou narostla křídla a na hole jejich soupeřů se vkradla nervozita. Hosté měli přeci jenom více ze hry a v druhé půli se jim podařilo po utěšené kombinaci vyrovnat. Domácí ale zbraně nesložili, svého soupeře zatlačili do obrany a jejich šance volaly po gólu, který ovšem ne a ne padnout. Rozhodnutí nepřineslo ani krátké prodloužení, a tak se šlo na penalty. Tam svoji šikovnost osvědčili útočníci ze Seiferta a rozesmutnili plnou tribunu, když svůj tým poslali do semifinále a domácí do sprch.
V prvním semifinále narazili suverénní tepličáci na skoro domácí hráče z největšího města na světě, které začíná na Ř, tedy z Říčan. Osobně jsem čekal drama, protože oba týmy v základní skupině ukazovaly, že jsou perfektně sehrané, hráči si s míčkem tykají a mají zdravé sebevědomí. Zápas ale vypadal jinak. Hráči z města vlažných pramenů hydrogenuhličitano-sírano-sodného typu s bohatým obsahem minerálů a příměsí radonu se rychle ujali vedení a postupně jej navyšovali. Klíčovým hráčem byl tahoun tepličáků Pavel Zeman I (v Sudetech je toto jméno a příjmení dost oblíbené, jmenuje se tak skoro čtvrtka obyvatel města, pořadové číslo I zde označuje kapitána týmu s číslem 16 na dresu), který zaznamenal hatrick a dovedl svůj tým do finále po vítězství 4:2.
Druhé semifinále bylo velmi vyrovnané. Do vedení šli sajfrťáci a stejně jako ve čtvrtfinále měli míček častěji na svých holích. Hostivičtí se však nedali a podařilo se jim vyrovnat. Zdálo se, že ani prodloužení nepřinese rozhodnutí, ale v Hostivicích prostě tak nějak počítají se zázraky. Například se vám tam může v krabici od vína objevit jen tak sedm milionů, anebo můžete dát gól z půlky v poslední vteřině prodloužení. Přesně to se stalo! Sajfrťáci chtěli zápas v klidu za svou brankou dohrát, asi dvě vteřiny před sirénou míček vyhodili po prknech, kde ho ale na dělící čáře zachytil kapitán Hostivických a spolu s pokynem „střílej!“ jej poslal na střed Královi. Ten poslechl a míček si těsně před sirénou našel cestu do sítě.
Po krátké pauze nastoupili frustrovaní sajfrťáci proti Říčanům. Za těchto okolností by si na ně nikdo nevsadil ani zlámanou grešli. Ale chyba lávky, lepší byli právě hráči gymnázia, jež má na svém štítě jméno jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu a signatáře Charty 77. Ne, že by svého soupeře drtili, ale byli velmi efektivní; na druhé straně nejlepší střelec Říčanských Tománek dvakrát selhal před odkrytou bránou. Je však třeba říct, že poslední vteřiny zápasů sajfrťáci neumí. Přesně v tomto čase totiž korigovali jejich soupeřina konečných 3:2, ale to jim nezabránilo, aby si spolu s velkým Jaroslavem zarecitovali:
Tu nemohu se vynadívat
a všechno ve mně začne zpívat,
zpívat i plakat. Maminko má,
jak je to hezké mít bronz doma!
Vrcholem turnaje bylo finále. Napínavé jako kšandy, muselo se líbit. Roli favorita potvrzoval tým z Podkrušnohoří, ujal se vedení a vývoj zápasu kontroloval. Po pauze Tepličáci navýšili své vedení na 2:0 a zdálo se být hotovo. Jenže Hostivičtí to nezabalili a dřeli. Nakonec se kýženého úspěchu dočkali, a to dokonce tuplovaného. Pod oba gólové zápisy se podepsal skvělý kapitán Lombino, vyrovnávací gól vsítil po krásné akci 47 vteřin před koncem. Prodloužení netrvalo dlouho. V gólové šanci byl faulován právě střelec hostivičáků a rozhodčí zcela správně nařídil trestné střílení. Lombino se nemýlil a odstartoval tak hostivické Nagano. Odplata za loňské finále (5:1 pro Teplice) tedy vyšla dokonale.
Ocenění pro nejlepšího hráče turnaje získal Lombino z Hostivic, nejlepším střelcem byl se sedmi přesnými zásahy Pavel Zeman I z Teplic a cenu pro nejlepšího gólmana si odvezl hostivický Růčka.
Děkujeme všem hráčům za účast a předvedenou hru, gratulace míří do Hostivic a příští rok se těšíme zase na shledanou.
Zde si můžete prohlédnout fotogalerii a tady jsou statistiky turnaje.
Michal Kašpar
