Oktaváni v boxerkách
Trvalo nám měsíc, než jsme se konečně vzpamatovali a napsali tento článek. Možná se ptáte, vzpamatovávali z čeho, ale pokud jste si přečetli nadpis, je vám jasné, že nás zmohl box. Ano, 20. listopadu jsme já (Vašek Kerekanič) a můj spolužák David Ličko stanuli tváří v tvář v boxerském ringu. Chtěli jsme předvést nevídaný souboj, v němž si dáme co proto. Zápas měl 5 kol po dvou minutách, ostříleného rozhodčího Pavla Cháru, moderátora srdcem i duší Michala „Fidla“ Hensla a v neposlední řadě i občerstvení od holek ze sexty.
Jakmile dlouho očekávaná akce odstartovala, věděli jsme, že to bude těch nejdelších deset minut v našem životě. A taky jsme se nemýlili. Nespočet úskoků, úhybů a úderů, které jsme ze sebe museli dostat, způsobil, že na konci pátého kola jsme marně hledali svůj dech. Když zazvonil gong ukončující zápas, oběma se nám ulevilo. Po pěti kolech a po verdiktu rozhodčího vyhrál můj kamarád a v ten večer zároveň soupeř, David Ličko.
Možná se ptáte, proč jsme do sebe nechali dobrovolně mlátit. Odpověď je jednoduchá. Celá akce byla v rámci Movemberu, což je měsíc boje proti rakovině varlat. Před začátkem zápasu Fidlo informoval publikum o celé vizi Movemberu, takže kdo dosud netušil, proč si muži nechávají v listopadu symbolicky narůst knír, má nyní už jasno. Je skvělé, že jsme takto mohli zvýšit povědomí o mužském zdraví a podpořit prevenci tohoto onemocnění.