Ondřej Sitta
Na koleje Open Gate přestoupil v 15 letech z pražského Gymnázia Jaroslava Seiferta. A byla to změna, která mu pomohla zjistit, v čem je dobrý. „Na předchozím gymnáziu, kde byl akademický úspěch založený na memorování informací, jsem patřil k průměru. Studium na Open Gate ale kladlo důraz na mnohem širší paletu dovedností. Šlo spíše o to věci pochopit. Umět přemýšlet. Nacházet kreativní řešení. Najednou jsem začal vynikat a budovat si tak i lepší sebevědomí. To mi hodně pomohlo na univerzitě i později v práci,“ říká Ondřej.
Do Open Gate se dostal díky mamince, která ho vzala do Babic na Den otevřených dveří. „Vize, prostor, uniformy – pamatuji si, že mě všechno strašně zaujalo. Jediný otazník panoval nad výší školného. Žil jsem jen s maminkou a moc peněz jsme neměli. Naštěstí jsem získal podporu od nadace Kellnerových, která mi výrazně pomáhala i později při studiu na univerzitě ve Velké Británii,“ vzpomíná.
Na Open Gate začal organizovat meziškolní florbalový turnaj a pracoval i ve školní kavárně. A právě mimoškolní aktivity mu pomohly rozvíjet důležité dovednosti. „Budoval jsem si kompetence, které jsou v reálném světě mnohem užitečnější než klasické učení. Organizační dovednosti, leadership, kreativitu nebo třeba prezentační dovednosti. Těžím z toho do teď.“
Po maturitě se spolu s tehdejší spolužačkou Dessi, dnes manželkou, se kterou má dva syny, přihlásili na pět britských univerzit. Přijali je na všechny. Nakonec vystudoval obor Management with Leadership na University of Exeter a v rámci studií strávil rok i na University of Adelaide. Tam objevil svět marketingu, což následně určilo jeho další směřování.
Po škole zůstal ve Velké Británii a dva roky pracoval v lokální digitální agentuře. Po svatbě se s manželkou vrátil do Prahy a nastoupil do společnosti Seznam.cz, kde se časem začal věnovat nativní reklamě a obsahu. Zůstal zde nakonec 8 let, stál u vzniku oceňovaného Seznam Brand Studia a získal titul osobnost nativní reklamy. V roce 2025 se osamostatnil a dnes pod vlastní značkou elev/\te by /\ndy dělá konzultace a organizuje kreativní a mediální workshopy.
A jak po letech vzpomíná na Open Gate? „Strašně rád se do Babic vracím. Alespoň jednou ročně v rámci nějakého sportovního turnaje. A i když mám vždycky radost, že můžu ve volejbalu porazit místní legendu Luďka Michalika, stejně tak mě baví postavit se do florbalové branky a nechat si nasázet kopu gólů od další generace mladých ‚Opengejťáků‘, kteří mi vždycky připomenou, jak ten čas letí.“