Páteční zpráva z gymnázia Open Gate

Vážení rodiče, zákonní zástupci a milí příznivci našeho gymnázia,

dnešní zpráva se bude věnovat převážně školní části maturitní zkoušky, kterou v tomto týdnu skládali naši oktaváni. V této části probíhá vše, na co si ze své maturity pamatuji i já. Ano, mluvím o maturitní komisi, tahání otázek, potítku a celé řadě úsměvných okamžiků, které se se zkouškou dospělosti vždy pojily a pojí. A protože jsem byl přítomen maturování naší Oktávy A, mohl jsem si pečlivě zapisovat zajímavé výroky.

Jeden z prvních maturantů začal svou zkoušku před maturitní komisí suverénními slov: „Dobrý den, vítám Vás všechny na své maturitní zkoušce z českého jazyka.“

Další maturantka zakončila svoji zkoušku z angličtiny trochu cimrmanovskou větou: „Tak teď jsem v posledních dvou minutách popřela všechno, o čem jsem Vás v úvodních deseti minutách přesvědčovala. Alespoň jsem prokázala, že mi není cizí kritické myšlení.“

Při maturitě z psychologie jsme zaslechli větu: „Při psychologickém experimentu v Londýně porovnávali místní pravoruké taxikáře s … no, s obyčejnými mozky a pak taky s autobusy.“

Další maturant se v rámci své maturity dostal k analýze chování fotbalových fanoušků. Na otázku „A co je pro skupinu fotbalových fanoušku typické?“ odpověděl hořce, ale pravdivě: „Jak pro kterou, ale třeba fanoušci Sparty jsou poslední dobou dost posmutnělí…“

Někdy naše studenty zaskočilo i neobvyklé slovo. Takto třeba vypadala konverzace zkoušející s maturantkou u češtiny:

Učitelka: „Můžeš vysvětlit význam slova choť z ukázky?“

Studentka: „Hmm…“

Učitelka: „Tak si ho najdi v textu, to ti pomůže.“

Studentka (zoufale): „Abych se přiznala, já jsem zrovna teď toho chotě ztratila.“

Další replika se týká angličtiny:

Učitelka: „Kde a v čem vidíš v tomto dramatu překročení hranic?“

Student: „No, třeba ve chvíli, kdy Médea zabije své děti, protože… to se prostě nedělá.“

A na závěr se vrátím opět do češtiny, poněvadž tam se s perličkami vždy roztrhne pytel. Stresová situace, jíž maturita je, letos vyvolala například tvrzení, že se Noc na Karlštejně odehrává na Vyšehradě nebo že děti v baladě Kytice našly na hrobě své matky sedmikrásky…

Celá maturitní komise a přítomní učitelé však netrpělivě očekávali odpověď na otázku, jež padla v následujícím povídání o Čapkově Bílé nemoci:

Student: „Doktor Galén léčil staré lidi, protože bílá nemoc postihovala jen je.“

Učitelka: „A jak staré?“

Student: „Velmi, velmi staré; tak okolo 40 let.“

Již se těším, co přinesou maturity za rok. Jak jsem psal výše, letošní maturity budou již dnes odpoledne minulostí, nicméně chod školy se tím samozřejmě nezastaví. Přehledně se organizaci konce školního roku budu věnovat příště, dnes již jen krátký výhled na příští týden. Studenty, kteří zůstanou o víkendu na kolejích, čeká velmi zajímavý program. Příští čtvrtek se u nás v areálu uskuteční hned dvě události. Nejdříve proběhne ve školním divadle slavnostní předávání maturitního vysvědčení – to začne ve 13:30. A od 15:30 jste všichni srdečně zváni do našeho areálu na další ročník školního hudebního festivalu Blue Van. Blue Van je stejně jako minulý rok rozdělen do čtyř bloků, první a třetí patří naší ZŠ, druhý a čtvrtý pak gymnazistům. Součástí festivalu opět bude i výstava výtvarných děl. Občerstvit se budete moci u různých stánků s nápoji, sladkými i slanými pokrmy. Meteorologové slibují teplé počasí, takže případný letní deštík určitě společně vydržíme.

Přeji Vám příjemný květnovo-červnový víkend.

Luděk Michalik