Páteční zprávy z gymnázia

Vážení rodiče a zákonní zástupci, příznivci naší školy,

jak se zpívá v jedné písni „čas letí jako bláznivý“,  a tak než jsme se nadáli, je první školní měsíc téměř minulostí. Prozatím pro naprostou většinu studentů v prezenční formě, za což jsme samozřejmě rádi. Avšak na druhou stranu nejsme slepí a nezavíráme oči před možností, že některé třídy budeme mít, respektive máme v karanténě.

Na distanční výuku jsme se přes léto připravovali, navzájem jsme sdíleli, co se na jaře osvědčilo a co ne, a vše jsme reflektovali jednak v interních metodických pokynech pro učitele, jednak také v našem Desateru pro distanční výuku, které je určeno Vám i studentům a které najdete v příloze. Snažili jsme se v něm přehledně shrnout, co nás po dobu případné on-line výuky čeká. Z hlediska organizačního je asi nejdůležitější, že studenti začnou každou on–line hodinu skrze aplikaci MS Teams tak, aby se vždy na začátku hodiny (kromě hodin VV, TV a HV) viděli se svým učitelem. Ten poté rozhodne, jak bude konkrétní hodina probíhat a zda studenti zůstanou v synchronním on-line módu, nebo bude pro hodinu zvolena jiná forma. V souladu se zásadami odborníků i našimi zkušenostmi nechceme, aby studenti u počítačů trávili celý den, i proto budou učitelé pro náplň hodin volit různorodé aktivity, stejně jako tomu je u prezenčních hodin. Jeden z hezkých příkladů netypické aktivity proběhl tento týden v septimách v rámci  oddělení cizích jazyků. O tom, že jazyk je skutečně nástroj komunikace, se studenti přesvědčili při sdílení výstupů ze svých rozhovorů s rodilými mluvčími. V průběhu uplynulých měsíců měl každý student za úkol vést strukturované interview s rodilým mluvčím mimo komunitu OPEN GATE. Studenti tak virtuálně procestovali velkou část světa, protože rozhovory vedli nejen s Francouzi, Španěly a Rakušany, ale i Švýcary, Němci, Argentinci, Salvadorci či Kubánci.

Závěr dnešního dopisu bude trochu osobnější. Vždy, když mám večer čas, snažím se před usnutím ptát svých dvou synů, co se jim ten den povedlo nebo co se jim nejvíc líbilo. Myslím, že podobně bych mohl přistoupit i ke svému uplynulému pracovnímu týdnu a dnes s Vámi sdílet, co udělalo radost v práci mně. V právě končícím týdnu toho bylo naštěstí poměrně dost, namátkou třeba velmi příjemná a konstruktivní atmosféra při čtvrtečním jednání školské rady. Měl jsem radost i z toho, že studenti si tradičně naprosto samostatně zorganizovali volby do studentské rady a já se velmi těším na spolupráci s jejím novým vedením, s Merlinem Garbinim a Martinem Kubíčkem. Paradoxně velmi milé jsou i mé středeční dozory v jídelně, které na jiných školách mohou být učitelovou noční můrou. Dávají mi možnost nejen ocenit, jak dobře studenti dodržují naše hygienická opatření, ale hlavně mám příležitost pobavit se se studenty napříč ročníky. A věřte, že jsou to dialogy velmi obohacující. Ještě pak nesmím zapomenout na svůj vlastní oběd. Jsem skutečně nesmírně rád, že ať už přijdu k učitelskému stolu v jídelně v jakýkoliv okamžik, vždy se mohu spolehnout na to, že kolem sebe najdu usměvavé a spokojené kolegy. Ne snad, že bychom si občas mezi sebou nepostěžovali, vždy je ale z rozhovorů patrné, jak mají všichni pedagogové svoji práci v naší škole rádi.

Přeji Vám, aby i Vás Vaše práce těšila, stejně jako mě a mé kolegy těší ta naše.

Z OG zdraví

Luděk Michalik