Páteční zprávy z gymnázia

Milí rodiče, zákonní zástupci a příznivci našeho gymnázia,

rád přiznávám, že jsem měl každé odpoledne uplynulého týdne nabité zajímavými událostmi. V úterý jsme se s kolegy setkali nad tzv. extended esejemi septimánů,  ve čtvrtek a dnes jsme během alarm meetingu řešili prospěch a chování studentů v aktuálním 3. čtvrtletí. Středeční odpoledne jsem strávil s více než 30 studenty a Janem Spratkem, jenž pracuje v Evropské vesmírné agentuře (European Space Agency). S tímto nesmírně zajímavým a inspirativním člověkem jsme se potkali na dalším Virtual Carrer Fairu. Trochu jsem zalitoval, že jsem se nestal kosmonautem, ale hlavně mě oslovila myšlenka, kterou pan Spratek vyslovil a která je pro mě osobně velmi důležitá: „Když už něco děláte, dělejte to pořádně.“

My se snažíme pořádně především vzdělávat naše studenty. Nejen v běžném režimu (za běžný pořád ještě považuji prezenční výuku), ale i v současném režimu dálkové výuky. Proto nás velmi potěšilo nejnovější doporučení České školní inspekce, jak přistupovat k distanční výuce. Inspekční zpráva nás utvrdila v tom, že jsme vzdělávání na dálku pojali správně. ČŠI doporučuje kombinovat hodiny, které vedou učitelé, s určenými aktivitami, jež samostatně či ve skupinách dělají studenti ve vyhrazeném čase - v našem případě v čase normálního rozvrhu. Studenti se v době plnění zadané práce samozřejmě mohou kdykoliv na vyučujícího obrátit. Kromě toho klade ČŠI velký důraz na individuální podporu studentů, což přesně u nás v Open Gate děláme.

Je jasné, že děláte-li věci pořádně, přináší Vám to občas i oficiální uznání. Tento týden jsem obdržel velkou zásilku od Jednoty českých matematiků a fyziků. Balíčky obsahovaly věcné ceny včetně diplomů, které byly určené Václavu Trpišovskému za 1. místo v celostátním kole soutěže Matematický klokan a Šárce Neumannové za 9. místo v téže soutěži. Jan Cveček se v této soutěži umístil na 57. místě, Tobiáš Louda na 65. místě. Obrovské uznání patří také Kláře Churé, jež se probojovala sítem kvalifikačních kol do celostátního kola matematické olympiády v kategorii nejstarších studentů, kde skončila na vynikajícím 27. místě. Nerad bych ale zapomněl i na ostatní předměty; Jasmína Švarcrová vyhrála krajské kolo dějepisné olympiády, Amy Kodymová se v krajském kole umístila na 23. příčce. Všichni jmenovaní si zaslouží gratulaci. Jakkoliv je mi příjemné popisovat zdary našich studentů, byl bych nerad, aby se výše zmíněné výsledky staly měřítkem úspěchu nebo neúspěchu. Jsem pevně přesvědčen, že nejdůležitější odměnou pro každého studenta, resp. každého člověka by měl být pocit, že dělá věci nejlépe, jak umí, a oficiální uznání (třeba i ve formě známky na vysvědčení) je pouze třešničkou na dortu, která je sice milá, ale nikoliv zásadní.

Píši-li o tom, jak dělat věci pořádně, krásně do toho zapadá rozhovor s naším loňským absolventem Matějem Rendlou, který jsem si přečetl v příloze MF DNES. Jeho webovou verzi najdete zde. Matěj studoval na Open Gate skutečně pořádně, což ho mimo jiné přivedlo k maximálnímu skóre v mezinárodní maturitě. To se podaří nepatrnému zlomku ze statisíců studentů po celém světě.

Můj tradiční závěr je dnes zachycen jednou z fotografií v příloze a shrnut ve slovech Vítězslava Nezvala z básně Sbohem a šáteček: „Bylo to překrásné a bylo toho dost.“ Upřesněno vlastními slovy: Tři tisíce je fakt moc…

Přeji Vám ničím nerušený víkend.

Luděk Michalik