Páteční zprávy z gymnázia

Vážení rodiče, zákonní zástupci a příznivci našeho gymnázia,

toho, kdo dnes čeká na podrobný popis různých aktivit, které jsme v minulém týdnu se studenty podnikli, možná trochu zklamu, protože je představím jen zrychleně. Alicante, Štrasburk, Miletín, Zborovská, Jizerské hory, Česká Kanada, Ostrov u Tisé, pískovcové skály, vodní kanál v Troji, Kutná Hora. Výměnný pobyt, exkurze pro studenty cizích jazyků, Cena vévody z Edinburghu, Biologie v praxi, kurz základů vodáctví, expedice septimánů, češtinářská exkurze sekund, outdoorový kurz kvartánů, ocenění úspěšných středoškoláků ze Středočeského kraje, exkurze výtvarné výchovy. To vše jsou místa a události, kde jste mohli naše studenty od začátku června potkat. Předpokládám, že mně po odeslání tohoto e-mailu ještě celá řada kolegů vyčiní, poněvadž jsem právě na jejich akci zapomněl. Kromě neformálního vzdělávání studenti v uplynulých čtrnácti dnech psali celou řadu závěrečných testů. Zkrátka tradičně hektický závěr školního roku, který jsme v uplynulých dvou letech nezažili, a já jsem moc rád, že letos ano. Studovat na Open Gate znamená leccos, ale nuda našim studentům určitě nehrozí.

A nyní rychle k hlavnímu tématu mé dnešní zprávy. O učitelích se říká, že jsou to ženy - popřípadě muži - sedmi řemesel, a pravdou je, že učitelé toho musí umět skutečně dost (znalost vyučovaného předmětu je pouze jedna z mnoha dovedností). Třeba já jsem se ve středu a čtvrtek stal meteorologem. Stálo přede mnou rozhodnutí, zda Blue Van Festival uskutečnit venku, ponechat domluvené stánky a zachovat festivalovou náladu, nebo vzhledem k hrozícímu dešti přesunout celou akci do sportovní haly. Kdo včera přišel, ví, jak jsem se rozhodl, a musím přiznat, že velkým fanouškem předpovědních aplikací jsem se tedy nestal. Nenašel jsem jedinou, která by správně předpověděla, že za celý den nespadne v Babicích ani kapka. Připomnělo mi to jedno otřepané pořekadlo: Meteorologové se nikdy v předpovědi nemýlí, jen si občas popletou místo a čas. Na druhou stranu si vůbec nestěžuji, měli jsme obrovské štěstí, a tak jsme si mohli znovuobnovený školní festival užít naplno. A bylo na co se dívat! Dle mého názoru si vybral skutečně každý; pěvecká vystoupení a taneční kreace se mísily s instrumentálními skladbami a někdy až sportovními výkony. Na závěr se pak představily čtyři učitelské, vychovatelské a studentské hudební skupiny. Mě osobně velmi potěšilo, že punk není mrtev ani na naší škole a že kromě dobře známých melodických písní došlo i na ty punkové.

Chtěl bych alespoň touto cestou poděkovat lidem, kteří byli zapojeni do přípravy vystoupení, moderátorům, vystupujícím i jejich učitelům a také hojnému počtu diváků. Speciální slova díků patří Michalu Henslovi, hlavnímu organizátorovi, který vše zvládl s jemu vlastní noblesou. Na letošní ročník můžeme být právem hrdí a do budoucna slibuji, že určitě neusneme na vavřínech. V genetice Open Gate je zakódovaná snaha o neustálý vývoj; už během včerejška mě i další organizátory napadaly věci, které příští Blue Van posunou zase o něco dál.

Můj závěrečný odstaveček bude výjimečně trochu povzdechnutím. V uplynulých letech jsem byl zvyklý jezdit na celou řadu školních akcí, bohužel mi na to v letošním roce nezbývá tolik času, kolik bych si přál. I proto se velmi těším na tento víkend, vydávám se totiž se dvěma skupinami kvintánů na jejich kvalifikační DofE expedici. Jsou to pro mě chvíle, kdy si odpočinu, ale hlavně mě naši studenti vždy trochu vrátí o třicet let zpátky, do doby, kdy jsem s baťohem a partou kamarádů chodil po Čechách já sám.

Přeji Vám, abyste si užili víkend tak dobře jako já.