Páteční zprávy z gymnázia

Vážení rodiče, zákonní zástupci a příznivci našeho gymnázia,

dnešní první řádky musím věnovat našim maturantům; ti mají za sebou i poslední část jejich cesty na Open Gate – školní část maturity. Pro všechny, kdo se neorientují v druzích maturity, upřesňuji, že se jedná o nejtradičnější část, tedy tu jedinou, kterou zažili třeba moji vrstevníci. Naštěstí jako v mé oblíbené scéně z filmu Vrať se do hrobu to u nás nevypadalo. Naopak, maturanti byli vesměs výborně připraveni a zkoušku zvládli s grácií a elegancí. Pár úsměvných okamžiků se během ní samozřejmě našlo, ale to je jen dobře, aspoň bude na co vzpomínat. Definitivní loučení s maturanty proběhne formálně příští čtvrtek v našem divadle a neformálně při jejich rozloučení s učiteli později odpoledne na říčanském Jurečku. Na kolejích se s maturanty symbolicky rozloučili již včera, a to tradičně zahradní grilovačkou a následujícím vypouštěním balónků štěstí.

Fakt, že naše škola neleží v centru velkoměsta, je všeobecně znám. Příroda okolo OG nám už mnohokrát přinesla spoustu překvapivých momentů. Jeden z nich zažily i naše kolejní studentky, které minulý týden společně s vychovatelkou Martinou Pangrácovou zachraňovaly maličkého kolouška, jenž zmateně pobíhal po silnici v Babicích. Po konzultaci se Záchranou stanicí pro živočichy ve Vlašimi mu naše studentky poskytly adekvátní péči a počkaly na příjezd profesionála, který se už o srnečka postaral.

S naším areálem souvisí i můj další odstaveček. Vzhledem k tomu, že je do areálu povolen vjezd automobilů, je třeba zajistit zde bezpečný pohyb všech pěších a zároveň i upravit pohyb automobilů. Dnes jste již v samostatném e-mailu dostali pro připomenutí závazná pravidla pro pohyb vozidel v areálu, respektujte je prosím.

S blížícím se koncem školního roku přibývá i různých hodnocených výstupů – o tom jsem se zmiňoval minule. Stejně jako jsem to udělal v minulém roce, rád bych všechny zákonné zástupce poprosil, aby známky chápali pouze jako jeden z výstupů, který vzdělávací proces popisuje. Nechci ho nikterak podceňovat, ale ani nijak přeceňovat. Je samozřejmě dobře, že se studenti snaží dosahovat co možná nejlepších výsledků, ale cílem vzdělávání určitě není, aby všichni studenti měli neustále samé jedničky. Je přirozené, že v některých předmětech mají známky lepší, jinde třeba horší. Předpokládám, že málokdo z nás dospělých si pamatuje, jakou známku na vysvědčení měl v sedmé třídě, a určitě se shodneme na tom, že pro náš další život nebylo rozhodující, zda jsme ze zeměpisu dostali jedničku, dvojku, nebo trojku. Daleko důležitější je ptát se, co se kdo v tom kterém předmětu naučil, a to nejen po stránce akademických znalostí, ale rovněž po stránce dovedností či v osobnostním rozvoji.

V posledním odstavečku bych rád pogratuloval čtyřem našim studentům, kteří se minulý týden svým výkonem v plavecko-běžeckém duatlonu kvalifikovali z okresního do krajského kola. Same Dudíku, Frede Bawio, Eliško Bastařová a Ivane Jakůbku, přeji vám, ať vám to příští středu na krajském finále vyjde. A kdyby náhodou ne, svět se točit nepřestane…

 Přeji všem příjemný víkend.

 Luděk Michalik