Ranní oázy v první a druhé třídě

Během jarních oáz v první a ve druhé třídě jsme s dětmi pozorovali velký zázrak přírody, která tak velkou hodnotu, jako je život,  schovala  do malého zrníčka. Zjistili jsme, že každé semínko, zrníčko i jadérko v sobě skrývá velikou sílu. Každé nese život s přesným plánkem, podle kterého ví, jestli má vyrůst v jabloň, třešeň, meruňku, nebo třeba v klas ječmene.

Jedno zrníčko jsme si vzali do dlaně a představovali  si, co se s ním děje. Jak leží v zemi, je malé a tvrdé. Nese ho země, která pod ním vytvoří malou postýlku. Cítí déšť a měkne. Chtělo by růst. Cítí déšť a je stále měkčí. Cítí, jak slunce prohřívá zemi. Klíčí a raší z něj klíček. Hledá si cestu k vodě, která je hluboko v zemi. Vyrůstá stéblo a hledá si cestu vzhůru ke slunci. Už to není zrnko, ale rostlinka - má kořen a zelený stonek. Proráží zemi a ze všech sil roste vzhůru ke světlu, k nebi. Nahoře vyrůstá klas a v něm se ukrývají nová zrnka….

I v malém zrnku obilí je ukrytý život. Čekáme, že se probudí, že vyklíčí a bude růst.

Kéž by v nás život rostl také tak pro všechny a pro všechno dobré, co je kolem nás.