​Sportem proti osudu aneb Tomáš Slavata na ranním assembly

Když mi přišel e-​mail s upozorněním, že na ranním assembly bude přednáška mně neznámého triatlonisty Tomáše Slavaty, čekala jsem nezáživnou prezentaci jeho úspěchů a strohé informace o tom, jak se dostal ke svému sportu a jak trénuje. Ale to jsem se strašně spletla. 

Vystoupení pana Slavaty bylo inspirativním příběhem o muži s vadou řeči a problematickým rodinným zázemím, pro kterého byl sport prostředkem, jak získat sebevědomí, osamostatnit se a získat finanční prostředky pro svou filantropickou činnost. Pan Slavata je důkazem, že každý je svého štěstí strůjce. Aby člověk dosáhl svých vysněných cílů, musí trochu ubrat ze svého pohodlí, pracovat a sem tam něco obětovat… Místo toho, aby naháněl sukně a každý víkend alkoholem slavil svou ranou dospělost, se Tomáš Slavata ve svých 21 letech rozhodl, že nechce přihlížet tomu, jak někdo vyrůstá v nehostinném prostředí, které pro něj samotného bylo doslova traumatizující. 

A tak adoptoval své dva synovce, kteří vyrůstali v dětském domově. Když byl starší, prodal svůj byt a přestěhoval se na dva roky do ubytovny, čímž získal peníze pro rozjetí projektu na pomoc dětem z dětských domovů. Nyní pořádá sportovní akce, v nedávné minulosti založil v Řepích atletický oddíl... Žije sportem a láskou ke své vlastní rodině. Jeho cesta ke štěstí byla plná překážek, on je ale všechny přeběhl, přeplaval a překonal na kole. 

Laura Říhová