Stříbrný EDIE v Českém ráji

O víkendu 8. – 10. 6. se skupinka s názvem Skupina A, do níž patřili Eva Eöllősová, Viktorie Licková, Martin Svoboda, Tomáš Kulík a Lukáš Chalupa, vydala na expedici v rámci stříbrného EDIEho.

Vyrazili jsme v pátek ráno, šťastní, že nemusíme do školy. V jídelně jsme si vyzvedli svačiny a o půl osmé nás Karkulka odvezla na nádraží v Říčanech, kde jsme si za velké peníze koupili skupinovou jízdenku do Prahy. Protože bylo třeba obstarat nějaké potraviny, složili jsme batohy na zem, posadili k nim Tonyho, aby je hlídal, a šli jsme nakupovat. Vybaveni na náročný pobyt v divoké přírodě jsme vlakem, do něhož jsme se taktak vešli, odjeli do Turnova.

Chvíli nám trvalo, než jsme se vůbec dostali z města, ale nakonec jsme se zvládli zorientovat. Prvních deset kilometrů bylo nejhorších, zatím jsme v neuvěřitelném horku pouze stoupali. Po dosažení Valdštejnu jsme šli už po rovině, nebo z kopce. Po krátké přestávce jsme vyrazili plnou parou vpřed na Kost, kde jsme se občerstvili zmrzlinou. V Libošovicích nás dostihl vydatný déšť, takže jsme se chvíli schovávali pod stromem jedné ze zahrádek, ale nakonec jsme se celí promočení rozhodli pro útočiště v jedné hospůdce. Po cestě do Sobotky jsme obdivovali krásnou duhou. V Sobotce jsme potkali pana Michalika. Hledali jsme místo na založení tábora, nakonec jsme stany rozbalili na jedné louce. Zjistili jsme, že kluci vzali přebytečný stan, takže jsme ho použili na uskladnění zavazadel. Ráno jsme dojedli párky z večeře a školní perník s marmeládou, sbalili jsme stany a znovu jsme vyšli, tentokrát směr Trosky. Cesta už ubíhala lépe, šli jsme po rovině a brzy jsme spatřili do výše se tyčící ruiny. Když jsme pak došli do Mladějova, nakoupili jsme jídlo a pití na poslední den a setkali se s panem učitelem. Odpočatí jsme šli do Dolního Lochova, kde jsme měli naplánováno najít místo k přespání. Nakonec jsmeopět vybrali velikou louku s krásným výhledem, zabydleli se a uvařili omáčku na špagety, o které jsme si původně mysleli, že obsahuje i špagety. Snědli jsme ji s rohlíkem. Večer za námi došel pan učitel, místo nám schválil a my jsme tudíž mohli jít klidně spát. V neděli, poslední den naší expedice, jsme prošli Prachovské skály, pokochali se pohledem z vyhlídek a v Prachově jsme se u občerstvení naposledy potkali s panem Michalikem, který nás chtěl zkontrolovat před odjezdem. Po osvěžení jsme vyšli na poslední úsek - do Jičína na autobusové nádraží. Odtud jsme odjeli do Prahy a následně autobusem do Babic.

Šťastní, že jsme zvládli stříbrnou expedici, jsme se těšili na teplou sprchu a spánek v opravdové posteli. Nyní nás čeká poslední výzva – Zlatý EDIE.