Tercie B na vodě

No, nebylo to tak vtipné jako „Rafťáci“, i když možná pár směšných situací by se našlo… My jsme celý náš sportovní program v pražské Troji brali zodpovědně a vážně. Však nás znáte. 

Ráno jsme se sešli u našeho školního autobusu. V rámci sportovního dne na vodě nás čekala jízda na kajaku a raftu v trojském kanále. Ano, přesně tam, kde se při závodech můžete potkat třeba s Vavřincem Hradilkem nebo Jiřím Prskavcem. Pocity u většiny z nás byly smíšené. Možná by někoho napadlo, že takový výlet do antické Troji by mohl být méně adrenalinový. Stačil však jeden pohled na naše svačinovo-​obědové balíčky a bylo jasné, že s takovou bychom tak daleko nedojeli. Takže za zpěvu oblíbených písní jsme se vydali směr pražská Troja. 

Po příjezdu do areálu loděnice jsme se bez zahálení pustili do úvodního, ještě suchého programu. Nejprve jsme si došli pro kajaky. A samozřejmě také pro vesty – to kdyby náhodou někdo z kajaku vypadl. Poté jsme dostali instrukce, jak se má pádlovat, zatáčet a jiné věci. Na trávě to vypadalo krásně a celkem jednoduše, takže jsme to samé šli vyzkoušet na vodu. Zrada! Zjišťujeme následující: 

Kajak posazený na vodu stává se vratkým. 

Při nástupu posádky do kajaku stává se kajak ještě více vratkým. 

Kajak se hýbe i bez našeho přičinění. 

Jeho pohyb se dá jen špatně předvídat. 

Kajak chce většinou jinam než posádka. 

Pokud chcete zatočit doprava, není dobré pádlovat vpravo. 

Voda je velmi vlezlá. 

Nakonec se nám většinu zákeřností podařilo odhalit a pouze šesti lidem se dostala autentická příležitost zažít, jak vypadá kajak zespoda a voda ze všech stran. Dopluli jsme až k mostu a zase zpět (za tu dobu jsme stihli i uschnout) a byli jsme rádi, že jsme to zvládli. 

Pak přišly na řadu rafty. Bezpečnost především, takže nejprve nasadit helmy. Kluky napadlo přezkoušet jejich ochrannou funkci speciálním crash testem berany-​berany-​duc. Všechny helmy prošly úspěšně, takže se mohlo pokračovat. Stejně jako u kánoí jsme si nejprve předvedli, jak se s raftem zachází na suchu. To by nám šlo, teď co na vodě? Jak se na ten raft vůbec dostaneme? Jelikož nám instruktoři velice zákeřně odstrčili rafty od břehu, museli jsme k nim doplavat. Takže tentokrát jsme byli promočeni všichni. Jízda samotná byla hned několika lidmi popsána jako skvělý zážitek, který člověk jen tak nezažije. Spokojení byli nakonec všichni: někdo, že vyhrál závody, a jiný, že to celé přežil. 

Je jasné, že po takovém programu nám dost vyhládlo, takže došlo i na ten balíček, který nám připravily naše paní kuchařky. Kdo si doma nezapomněl peníze, měl možnost koupit si něco i v místní restauraci (třeba nanuk, to je takové vydatné jídlo). 

Když jsme se najedli a odpočinuli si, šli jsme využít další možnosti areálu – lezeckou stěnu. Vlastně stěny, protože tam jsou tři. Liší se svojí obtížností a mohly by se jmenovat Todám, Totedanevim a Aniomylem. Naší oblíbenou se samozřejmě stala ta první a snad všichni jsme to dali až nahoru. 

Na samý závěr si pak ještě ti z nás, kteří stále ještě neměli pohybu dost, nazuli In-​line brusle nebo si šli zahrát fotbal na nedaleký plácek a tím byl náš program definitivně u konce. 

Pocity některých mých spolužáků: 

„Bylo to super, naučil jsem se jezdit na kánoích!“ 

„Nikdo se neutopil, takže dobrý.“ 

„Dobře jsme spolupracovali… a bylo hezké počasí.“ 

„Pěkně jsme si zaplavali…“ 

„Bylo to super, nejlepší byla asi první jízda na raftu, kdy jsme nevěděli, co nás čeká.“ 

„Voda byla studená!“ 

„Bylo to nezapomenutelné… Sice jsme se potopili, ale aspoň jsme nebyli sami :-D“

„Nejvíc mě rozesmálo to, jak všichni padali a pak se ještě shazovali navzájem!“ „Zaujalo mě, že Praha vypadá z kánoe úplně jinak.“ 

„Sice jsem měl na stěně trochu strach z výšek, ale jinak to bylo prima.“ 

„Byl to super zážitek a všichni jsme si to moc užili!“ 

Do Babic jsme se tedy vraceli sice unavení, ale šťastní. V plném počtu a bez jakéhokoli zranění! I přes některé malé počáteční obavy to byl prima výlet. Děkujeme paní Drábkové, paní Gnadové a panu Gnadovi, že to s námi vydrželi. Zejména ten zpěv v autobuse… Nasbíraný kompromitující fotomateriál je již pečlivě uložen. O pár publikovatelných okamžiků se s vámi rádi podělíme, zbytek vytáhneme na našem maturitním večírku. Do té doby Ahóóój! 

Zde si můžete prohlédnout fotogalerii. 

Nela Uhlířová