Výměnný pobyt ve Španělsku
Sextáni opět vyrazili do Španělska. Proč opět? Tito studenti tam totiž jeli už podruhé. Avšak tentokrát byla na jejich letence jiná cílová destinace: Alicante.
Když jsme se v pondělí 14. 5. přesně v poledne sešli na pražském letišti, bylo nás výrazně méně než před rokem. Do Španělska letos jeli jen vybraní studenti paní Caby a paní Perekopské, jmenovitě Emmanuela Evgeniou, Tereza Chárová, Sarah Muldoon, Helena Severová, Petr Bartoš, Filip Haltmar a Matěj Rendla.
V pondělí večer, po více jak sedmihodinové cestě přes Amsterdam, jsme konečně dorazili do Alicante, kde nás čekalo velmi vřelé přivítání od španělských učitelů. Ti nás společně se studenty školy Ángel de la Guarda provázeli i po zbylé čtyři dny pilotního ročníku výměnného pobytu v tomto přístavním městě, jež se čím dál častěji stává cílovou destinací turistů.
Ve Španělsku jsme se setkali s pověstnou španělskou pohostinností v té nejlepší formě. Pro chlapce bylo připraveno ubytování na místní faře pod vedením kněze Bienvenida, který na škole vyučuje světové náboženství v rámci programu IB. Dívky bydlely ve školních bytech jen pár desítek metrů od školy. K ubytování nás odvezli učitelé svými vlastními auty a hned jsme tam měli připravený vzkaz na uvítanou a jídlo k snídani. No, prostě se o nás skvěle starali.
O co byl výměnný pobyt tento rok kratší, o to byl intenzivnější. Za tři a půl dne jsme stihli být dva dny ve škole, navštívit centrum města Alicante, přilehlá turistická města Benidorm a Altea, projet se lodí po Středozemním moři, strávit dvě odpoledne na pláži a k tomu se ještě účastnit mše na rozloučenou.
Hlavní při každém školním výměnném pobytu ale je, abychom si procvičili jazyk v praxi a něco nového se naučili nejen z cizí řeči, ale především o lidech a kultuře dané země. A můžu s jistotou říct, že obě tyto věci se nám povedly. Vždyť jsme ve španělštině dokázali pochopit i derivace nebo rozdíl mezi konceptismem a kulteranismem ve španělské barokní literatuře. A co se týče kultury, tak jsme zažili všechno: jejich pohostinnost, klidný a pozitivní přístup ke všem problémům, jejich upovídanost a občas i hlučnost, někdy trochu laxní přístup a tentokrát taky to, jak moc jsou nábožensky založení.
Nakonec už snad jen stačí dodat, že jsme si to skvěle užili, mnoho jsme se naučili a upřímně závidíme všem, co tam budou mít možnost jet znovu.
Fotografie si prohlédněte zde.
Matěj Rendla