Sekundánská polednice

U lavice dítě stálo,

z plna hrdla křičelo…

Asi každý, kdo prošel českou základní školou, zná tyto verše a jejich pokračování zpaměti. Erbenova slova se vám zaryjí pod kůži a už se jich nikdy nezbavíte. Že v sekundě čteme Kytici, už víte. Nyní se nám sekundáni vrátili do školy a kupodivu u lavic ani v lavicích nekřičí, nýbrž sedí s ušima nastraženýma, lační po nějaké společné aktivitě. Do toho trénují svou paměť učením se známých veršů.

Malá, hnědá, tváři divé
pod plachetkou osoba;
o berličce, hnáty křivé,
hlas - vichřice podoba!  

Aby to nebyla nuda a aby využili doma válející se noviny, časopisy a letáky, dostali za úkol vytvořit postavu polednice z výstřižků. Nahlédněte do jejich fantazie.

Petra Šedivá